Brněnské devadesátky jsou stále kolem nás. A není to jen špatně
Diskotéka jako Brno
Dominanta prostoru za Lužánkami a devadesátková ikona, nyní nesoucí název Cosmopolitan Bobycentrum. Na začátku 90. let se podnikatel a bývalý hráč Komety Lubomír Hrstka, jemuž patřil i stadion Za Lužánkami a fotbalový klub (v té době pod názvem Boby Brno), rozhodl postavit jeden z největších hotelových areálů v republice s obří diskotékou. Jak jsme uváděli již v minulém díle kuriozní středy, který se věnoval oblasti za Lužánkami, Bobycentrum v devadesátkách tepalo životem, v rámci oslav otevírání areálu se v roce 1993 na vedlejším stadionu za Lužánkami dokonce odehrál první koncert kapely Metallica v České republice. Půjčka na výstavbu a velké nájemné za pozemek však nakonec dovedly Hrstkovy firmy až ke konkurzu. Dnes se v místní hale konají velké koncerty, plesy, laserové show i menší akce, místo v myslích mnohých Brňáků spojené s devadesátými lety tedy chytilo druhý dech a zase se tu vesele paří.
Svatostánek byznysu
Původně velkolepý obchodně-kancelářský komplex, později „sídlo“ stovek virtuálních firem či místo spojené s odposlouchanými schůzkami někdejších politiků a podnikatelů. Nyní podle místních trochu „loď duchů“, kterou prochází stále méně lidí, ačkoli tu stále najdete některé dobré služby i cenově dostupnou gastronomii. Areál na Příkopě s ambiciózním názvem IBC (International Business Center) byl dokončen roku 1998, stejně jako lávka od architektky Evy Jiřičné. Po 110 metrů dlouhé lávce vedoucí z parku Koliště přejdete nad rušnou silnicí, protějším domem a dále až na terasu IBC.
Čistý underground
Dosud na pevných nohách (tedy tak pevných, jak je po absolvování zdejší pivní palety možné) stojící legenda brněnského nočního života. Blues Bar Traubka na kraji Černých Polí je jedno z mála míst na našem seznamu, které z devadesátek přešlo až do současnosti se ctí a stále se těší kultovnímu statusu undergroundového baru, kam i v pozdějších večerních hodinách zajdete na dobré pivo, trochu toho povídání o životě i půlnoční smažáček. Kvůli milosrdnému přítmí, které v baru panuje, je často doporučován jako ideální místo na první rande!
Pizza po našem z Čáry
Tady to máme rádi. Jak se dělá nebo jak vypadá správná italská pizza, to u nás na začátku 90. let věděl málokdo. Dnes se nad „buchtovitostí“ pizzy z okýnka na České ulici zřejmě pozastavuje o něco více lidí než v roce 1992, kdy se na tomto místě začala prodávat, i přesto je tato unikátní rychlá svačina stále nadmíru populární. Nejvíce žádaná varianta pizzy je i po více než třiceti letech stále ta původní, tedy „jednička“ s cibulí, uzeninou a sýrem. Gramáž ani receptura se nemění a dáme ruku za to, že tahle lahůdka z Lahůdek Brno, jak se podnik na rohu České jmenuje, vyvolá v nejednom strávníku příjemný pocit nostalgie.
Prosklená banka
Budova na České 12, v níž dnes sídlí pobočka Raiffeisenbank, nevznikla v 90. letech, jedná se o stavbu od Endreho Steinera z roku 1936. Objekt však postupně zchátral a zdařilá rekonstrukce z let 1994–1995 podle návrhu Jaromíra Černého, Karla Tuzy a Petra Uhlíře je příkladem porevoluční brněnské tendence návratu k hodnotám českého funkcionalismu. V přízemí budovy, která měla původně sloužit Agrobance, vznikl vzdušný a velkorysý moderní prostor bankovní haly a v několikapodlažním zcela otevřeném prostoru zalitém světlem dopadajícím z plně prosklené střechy zaujme ústřední vodopádová kaskáda.
Síldo krále kovodžínsoviny zmizelo. Džungle zůstala
Jdete si tak po Maliňáku a najednou slon, lev… opice? Půjdete vpravo na Měnínskou, vlevo na Novobranskou, nebo skočíte rovnou do džungle uprostřed? Výrazná nástěnná malba plná exotických zvířátek je pozůstatkem 90. let a souvisí se jménem podnikatele Rudolfa Hošny – právě on si ji totiž coby reklamu objednal u známého malíře Libora Vojkůvky. Pro toho jde mimochodem o rozměrově největší malbu, kterou kdy vytvořil. Vojkůvka před lety pro Brněnský deník vysvětlil, že malá ještěrka na obraze původně lezla po rámu s reklamním textem, ten ale malíř přemaloval, když Hošnova firma zanikla.
Rudolf Hošna byl vůbec velmi významným jménem brněnských devadesátek. Ještě před převratem začal úspěšně podnikat s kovodžínsovinou neboli tehdy žádanými „plísňáky“ V 90. letech mu patřil autosalon, agentura Pragokoncert, provozoval několik hudebních klubů včetně Babylonu v Paláci Jalta a produkoval snímek Trhala fialky dynamitem. Na kopci v Pisárkách si nechal přestavět bývalý secesní hostinec na výstřední vilu s bazénem a točitým schodištěm potaženým kůží, kde hostil velká jména šoubyznysu, jako byli Iveta Bartošová či Pavol Habera. Kontroverzní podnikatel dnes žije na Slovensku, jeho vila postupně chátrala, než byla v roce 2022 srovnána se zemí.
Proč?
Pokud uděláte anketu o nejostudnější brněnskou stavbu posledních 30 let, Velký Špalíček z konce 90. let se zřejmě umístí na předních pozicích. V době svého vzniku bylo obchodní centrum trnem v oku odborné i laické veřejnosti – jednak vyrostlo uprostřed jedné z oblastí s nejstarší městskou zástavbou, do které se svým pojetím absolutně nehodí, a jednak (ačkoli bylo situováno do proluky po domech zničených bombardováním za 2. světové války) kvůli němu šlo k zemi několik historických domů. Slavnostní otevírání v roce 2001 provázely protesty i házení rajčat. Zajímavostí je, že v roce 2021 koupilo Špalíček za peníze z církevních restitucí Brněnské biskupství. Aby bylo jasno, předmětem kritiky je (a vždy bylo) jen architektonické řešení budovy ve vztahu ke svému okolí, nikoli současné či minulé vedení centra ani nabízené služby.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.