Brno je nejlepší město v Brně aneb brněnská prvenství
Ponechme stranou, že Brno je zřejmě jediné město na světě, kde nepoznají krokodýla. Odpoutejme se od faktu, že nám z náměstí libovolně trčí falické útvary – ty budiž toliko připomínkou, že Brno je velmi potentním městem. A možná proto se tu napříč historií zrodila spousta skvělých nápadů, republikových i celosvětových prvenství a výjimečných osobností.
První olympijské zlato putovalo do Brna!
První zlatou olympijskou medaili pro Československo získal v roce 1924 v Paříži Bedřich Šupčík, závodník Sokola Brno I – zvítězil v čase 7,2 sekundy ve šplhu bez přírazu na osmimetrovém laně. Jak své vítězství Šupčík komentoval? „Člověk dře na hrazdě, na bradlech, na kruzích, pak dobře zvládne takovou lehkou věc, jako je šplh, a najednou tolik slávy. Vždyť já to trénoval už jako kluk, když jsem bosý lezl po stromech.“
Teď tu byl! Brno a kino
První filmové promítání v Brně, a po Karlových Varech druhé na našem území, uskutečnil Rakušan Albert Schiller v srpnu 1896. Stalo se tak pouze šest měsíců po vůbec prvním kinematografickém představení na světě, které uspořádali bratři Lumiérové v Paříži. Za 50 krejcarů mohli Brňané v místním Grand Hotelu zhlédnout krátké snímky (kterým se tehdy říkalo pohyblivé obrázky) Skotský tanec, Hasiči, Scéna u holiče, Deštník – taneční duo, Taneční trio a Scéna na pláži. Od té doby začaly pojízdné kinematografy nejen do Brna cestovat pravidelně.
Při tzv. pařížských večerech ve svém kině promítal pikantní snímky.
První stálé kino na našem území si založil na Velkém náměstí – dnešním náměstí Svobody – v roce 1907 královopolský rodák Dominik Markus Morgenstern. Kino v budově, kde v současnosti najdete restauraci Zlatá loď, pojmenoval The Empire Bio Co. a šlo o údajně největší podnik tohoto druhu v Rakousko-Uhersku, kapacita sálu byla více než 300 osob. Morgenstern byl také průkopníkem tzv. „pařížských“ či „pánských“ večerů, při nichž ve svém kině promítal pikantní snímky, kvůli odporu mravně založené části veřejnosti však byl nucen od těchto večerů upustit.
Počátky československého ragby
Kde se v Československu vzalo ragby? Spisovateli a ilustrátoru Ondřeji Sekorovi (autor Ferdy Mravence) se tento sport zalíbil při cestování po Francii, kde bylo tehdy ragby populární. Zpátky do republiky přivezl šišatý míč, přeložil pravidla i názvosloví a 9. května 1926 uspořádal na hřišti za Anthroposem první zápas mezi mužstvy SK Moravská Slavia a AFK Žižka Brno, v němž vystupoval jako rozhodčí i trenér obou mužstev. Sekora i nadále ragby v Československu popularizoval.
První dítě „ze zkumavky“ se narodilo na Obilňáku
Před čtyřiceti třemi lety se v Brně narodilo první dítě počaté metodou umělého oplodnění v Československu – historický okamžik, který se odehrál ve Fakultní nemocnici na Obilním trhu. Jak k tomu došlo? První dítě z umělého oplodnění na světě se narodilo v roce 1978 ve Velké Británii. V roce 1979 pak vzniklo Centrum asistované reprodukce FN Brno – první československé dítě „ze zkumavky“ (a také první v celém tehdejším komunistickém bloku!) pak pomáhal v roce 1982 přivést na svět tým pod vedením profesora Ladislava Pilky. V začátcích centra se lékařům nedostávalo správného vybavení ani léků a úspěšnost umělého oplodnění tak byla o poznání menší než dnes, kdy se ze zhruba 1000 žen ročně, které pomoc centra vyhledají, podaří otěhotnět přibližně 60 % z nich.
Elektromobily než to bylo cool
Že je elektromobilita výdobytkem posledních několika let? První český elektromobil se jmenuje EMA 1 (nikoli romanticky podle dívčího jména, ale jako zkratka slov Elektrický Městský Automobil) a vznikl v letech 1968–1970 v Brně, konkrétně ve Výzkumném ústavu elektrických strojů točivých. Spolupracovala na něm též katedra motorových vozidel VUT. Maximální rychlost byla 50 km/h a dojezd 30–50 km, k sériové výrobě se prototyp nikdy nedostal. EMA 1 je k vidění v expozici Pozor, zákruta! Automobily a motocykly z dob reálného socialismu v Technickém muzeu v Brně.
Lužánky a sportovní milníky
Lužánky jsou nejen nejstarším veřejným parkem v Česku, ale také místem, kde se v Brně v 19. století veřejnost začala setkávat u sportovních klání. V roce 1868 tu bylo otevřeno první veřejné kluziště ve městě, o rok později se tu uskutečnil vůbec první cyklistický závod v rakousko-uherské monarchii (na 560 metrů dlouhé dráze). Sté třetí výročí oslavil letos v lednu také první zápas v kanadském hokeji v Brně, který se odehrál 15. ledna 1922, jak jinak než v lužáneckém parku. Zdejší tenisové dvorce zase v roce 1933 hostily velkolepou exhibici pořádanou Vlastou Burianem.
V roce 1869 se v Lužánkách uskutečnil první cyklistický závod v rakousko-uherské monarchii.
A co se dělo za Lužánkami? První spartakiáda i ligový rekord!
Oblast známá coby Smetlisko nebo Planýrka byla kdysi rybníkem. Po jeho vysušení zela až na odpad a suť, která se sem vyvážela, a několik domů nouzové dělnické kolonie, prázdnotou. Postupně ji začaly využívat tělovýchovné spolky, vzniklo tu vojenské cvičiště či jezdecký areál – když se tedy začala za dob první republiky usazovat myšlenka na vybudování sportovního areálu, byla lokalita za Lužánkami považována za ideální místo. V roce 1922 se tu dokonce uskutečnila první moravská Spartakiáda, jíž se zúčastnilo více než 5 000 cvičenců a přijeli hosté z rodícího se Sovětského svazu, Rakouska, USA a dalších států. S prostorem za Lužánkami se pojí i další brněnský rekord – na místním fotbalovém stadionu v roce 1996 zápas Zbrojovky proti Slávii s 44 120 diváky znamenal dosud nepřekonaný rekord v návštěvnosti českého ligového utkání.
Proč je pivo dobré? Protože Poupě
Za to, že jsme si na pivu začali opravdu pochutnávat, může geniální sládek František Ondřej Poupě. Ten v brněnském městském pivovaru na přelomu 18. a 19. století formoval základy odborného českého pivovarnictví, určil přesná pravidla vaření piva (do té doby si vařil každý sládek po svém, což mělo mnohdy za následek velmi špatnou kvalitu či zdravotní závadnost piva) a zavedl používání tzv. pivní váhy – předchůdce pozdějšího hustoměru.
A přece se svítí!
Brněnské Mahenovo divadlo bylo vůbec prvním divadlem na světě osvětleným elektrickým světlem. Což by nebylo možné bez jiné budovy – té, kterou vidíte na snímku. Jedná se o tzv. První brněnskou elektrárnu na dnešní Vlhké ulici. Elektrárna byla vybavena sedmi dynamy o výkonu 81 kW a kromě 1 920 žárovek divadla zásobovala proudem i několik brněnských ulic. Celá popisovaná elektroinstalace byla navíc sestavena dle projektu samotného T. A. Edisona, který si své dílo přijel do Brna osobně prohlédnout.
Počátky doby mikroskopové
Třetina celosvětové produkce elektronových mikroskopů se vyrábí v Brně – základy k tomuto úspěchu položil český vědec Armin Delong, který během studia na Československé vysoké škole technické Dr. Eduarda Beneše v Brně (dnes VUT) se svými kolegy sestrojil prototyp prvního elektronového mikroskopu v Československu. Navazující model s označením TESLA BS 241 se již dostal do sériové výroby a v roce 1954 Delong vyvinul funkční model stolního elektronového mikroskopu Tesla BS 242 (na snímku), za který získal na EXPO 1958 zlatou medaili. Tento prototyp si můžete prohlédnout v expozici Optika Technického muzea v Brně.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.