Co dělal Edison v Brně? Rozsvítil Mahenku! Jako první divadlo na světě
A hasiči nebudou mít co žrát
Požáry Reduty v letech 1785, 1786 a na počátku 19. století, mnohem více pak požár Národního divadla v Praze, Okružního divadla ve Vídni a divadla v Nizze. To byly některé z argumentů, proč by v roku 1882 nově vzniklé budově dnešního Mahenova divadla mělo být elektrické světlo. Na Vlhké (tehdy Offermanově) ulici kvůli tomu vyrostla i malá parní elektrárna, celou elektrifikaci prováděla firma Thomase Alvy Edisona (Jára Cimrman údajně skončil v konkurzu na zhotovení projektu těsně druhý). Elektrárna byla vybavena sedmi dynamy o výkonu 81 kW a kromě 1 920 žárovek divadla zásobovala proudem i několik brněnských ulic. Sám T. A. Edison si své dílo přijel do Brna osobně prohlédnout.
Neexistující Edison Centrum
Právě primát brněnského Mahenova divadla a Edisonovu návštěvu Brna připomíná socha žárovek na Malinovského náměstí. Nechybělo mnoho, a slavného vynálezce bychom si v centru Brna připomínali ještě výraznějším způsobem. Na křižovatce Koliště a Cejlu měla vyrůst futuristická stavba. Takzvaná „housenka“ by kromě netradičního designu nabízela deset nadzemních podlaží pro kanceláře, obchody a restaurace a čtyři podzemní pro parkování. Budova podle návrhu Davida Titze s plánovaným dokončením v roce 2015 však nikdy nespatřila světlo světa.
BONUS: Kde se tu Mahenka vůbec vzala
Odhlédněme ale nyní od záležitostí drátů, proudu a nedokončených staveb a podívejme se krátce na historii vedoucí ke vzniku Mahenova divadla. Co se českého divadla týče, první česky hranou operu mohli diváci spatřit roku 1767 v Redutě, ovšem v podání německých herců. Prozatímní české národní divadlo v Brně vzniklo až roku 1884 v budově na rohu Radvitova (Žerotínova) náměstí a Veveří ulice přestavbou restaurace U Marovských s tančírnou Orfeum. Stavba sloužila múzám až do roku 1952, pak byla stržena a na jejím místě o více než 20 let později pro potřeby stranických funkcionářů vyrostl Bílý dům, pro svůj původní účel nazývaný KOKOS (KOmunistický KOStel).
Nová budova dnešního Mahenova divadla, tehdy německého Městského divadla Na hradbách, byla vystavěna podle návrhu vídeňské kanceláře architektů Ferdinanda Fellnera ml. a Hermanna Helmera kteří se specializovali na projektování divadel– v Rakousku-Uhersku i sousedních zemích jich navrhli celkem 48. Samotnou stavbu prováděl brněnský stavitel Josef Arnold za řízení vídeňského architekta Josefa Nebehostenyho. Z brněnských řemeslníků se na budování divadla, které bylo dokončeno za pouhých 17 měsíců, podíleli ještě sochař Franz Dressler, kameník Johann Lang, štukatér Georg Weiss a zahradník Karel Jelínek. Po roce 1918 divadlo přešlo do českých rukou (pod názvem Divadlo na hradbách) a jeho prvním dramaturgem se stal brněnský spisovatel a dramatik Jiří Mahen – a právě jeho jméno divadlo od roku 1965 nese.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.