Filharmonie Brno prozkoumá, co se skrývá uvnitř tónu

Co všechno se skrývá uvnitř jediného tónu? Jak se může zvuk proměnit v celé hudební drama? A co se stane, když skladatelé začnou pracovat s barvou zvuku stejně systematicky jako s melodií a harmonií? Odpovědi nabídne orchestrální koncert letošní Expozice nové hudby, který posluchače zavede do světa spektrální hudby. „Ta obrací pozornost k samotné podstatě zvuku, jeho vnitřní struktuře a neustálým proměnám. Místo tradičního hudebního vyprávění tak otevírá fascinující prostor plný barev, napětí a nečekaných zvukových objevů,“ uvedl dramaturg festivalu Otto Wanke.

Pět večerů mohou zájemci zažít různé podoby spektrální hudby: sólový klavír, smyčcové kvarteto nebo spojení s elektronikou. Závěrečný večer pak ve čtvrtek 8. října nabídne orchestrální koncert v podání pořádající Filharmonie Brno a čtyři skladby, které proměnily podobu hudby 20. století.

Program propojí čtyři výrazné osobnosti hudby druhé poloviny 20. století. Večer zahájí Quattro pezzi su una nota sola italského skladatele Giacinta Scelsiho, jehož tvorba předznamenala řadu principů pozdějšího spektralismu. Čtyři části skladby se soustředí na jedinou tónovou kvalitu. Zdánlivě neměnný tón se však díky jemným proměnám vibrata, mikrotonálním odchylkám, glissandům a artikulaci otevírá jako celý svět vnitřního pohybu. Hudba, která na první pohled působí staticky, odhaluje překvapivou bohatost a proměnlivost.

Na Scelsiho odkaz naváže Partiels Gérarda Griseyho, jedna z klíčových skladeb spektrální hudby. Grisey vyšel z analýzy tónu E zahraného na pozoun a jeho jednotlivé frekvenční složky rozložil mezi různé nástroje orchestru. Z původního zvuku tak vytvořil rozsáhlou hudební strukturu, v níž se barva tónu stává základem harmonie i celkové formy. Posluchač se ocitá uvnitř zvukového mikrosvěta, který běžně zůstává lidskému uchu skrytý.

Dirigent Szymon Bywalecarchiv Filharmonie Brno

Grisleyho skica k Partielsarchiv Filharmonie Brno

Skladba Tristana Muraila Désintégrations z roku 1982 propojuje orchestrální zvuk s elektronickou vrstvou a zkoumá možnosti jejich vzájemného prolínání. Hudební materiál vychází ze spektrálních analýz orchestrálních zvuků, které se stávají základem instrumentální i elektronické syntézy. Výsledkem jsou proměnlivé zvukové struktury, v nichž se známé barvy nástrojů mísí s novými, těžko zařaditelnými sonoritami. Osobní setkání s autorem dodává koncertu další rozměr: publikum bude mít příležitost zažít hudbu v přítomnosti skladatele, který zásadně ovlivnil podobu současné hudby.

Závěr obstará Lonely Child kanadského skladatele Clauda Viviera, jedno z nejvýznamnějších vokálně-orchestrálních děl druhé poloviny 20. století. Sólového partu se ujme francouzská sopranistka Donatienne Michel-Dansac, přední interpretka soudobé hudby, která spolupracuje s významnými skladateli a vystupuje na prestižních mezinárodních scénách. Vivierova hudba přináší do večera výrazně osobní, poetickou a emotivní rovinu.

Koncert je výjimečný také pro samotnou Filharmonii Brno. Orchestr, který festival Expozice nové hudby od roku 2012 pořádá, se na jeho programu obvykle objevuje v roli organizátora, nikoli interpreta. Tentokrát se však stane přímou součástí festivalového dění a pod vedením Szymona Bywalce nabídne program, který patří k nejnáročnějším i nejpodnětnějším kapitolám hudby 20. století.

Závěrečný večer Ars Spectrum tak nebude jen přehlídkou zásadních děl spektralismu. Bude také příležitostí zažít, jak se z fyzikálních vlastností zvuku rodí hudební imaginace, která dokáže proměnit způsob, jakým posloucháme. A to přímo v přítomnosti jednoho z jejích nejvýznamnějších tvůrců.