Jako první vyfotil mayská města, zemřel na malárii. Neznámý Brňan Emanuel von Friedrichsthal
Život Emanuela von Friedrichsthala zní jako námět dobrodružného filmu. Brno svého „Indianu Jonese“ však téměř vůbec nezná, málokdo jeho jméno vůbec zaslechl. Akademik, který se pustil do neprobádaných končin, získal poklad (svého druhu)… a pak zemřel, než stačil výsledky svého bádání představit světu.
Ze Zelňáku přes Vídeň na Balkán
Emanuel von Friedrichsthal se narodil roku 1809 na Zelném trhu. K jeho vášni pro botaniku jistě přispěl fakt, že vyrostl a na panství svého otce v moravských Uhřicích, kde se nacházela velká zahrada a skleník. Po studiích na Tereziánské rytířské akademii ve Vídni nastoupil do státní služby, kterou však brzy opustil, aby se mohl plně věnovat studiu přírody a lidské společnosti. V letech 1834–1835 cestoval po jižním Řecku; na jaře 1836 se připojil k expedici přes Srbsko, Makedonii a evropskou část Turecka. Ze své expedice přivezl mnoho cenných botanických vzorků. Při pobytu v Konstantinopoli však těžce onemocněl a byl nucen se roku 1837 vrátit do Vídně.
Metternichova podpora a cesta do Ameriky
Von Friedrichsthalovy objevy nadchnuly kancléře Metternicha, který jej jmenoval přidělencem rakouského velvyslanectví v USA a finančně podpořil cestu vědce do Nikaragui. Po několikaměsíčním zkoumání geografie, flóry a fauny Střední Ameriky si Von Friedrichsthal v roce 1839 „odskočil“ do New Yorku, kde zakoupil aparát pro daguerrotypii – geniální vynález, který Louis Daguerre toho roku uvedl na západní trh. Friedrichsthal zakoupil francouzský „achromatický“ přístroj, který testoval s Johnem Williamem Draperem, profesorem chemie na Newyorské univerzitě, jenž s novou fotografickou technologií experimentoval.
S obsluhou velkého fotoaparátů mu vždy muselo pomáhat několik Indiánů.
Mayská města a návrat domů
Poté se Von Friedrichstahl vydal na Yucatán. Svou cestu po neprobádaných končinách dokumentoval (s obsluhou velkého fotoaparátů mu vždy muselo pomáhat několik Indiánů). Cestovatel prozkoumal archeologické lokality Uxmal a Aké a dokonce jako první popsal a vyfotografoval dodnes obdivované mayské město Chichén Itzá. Na Yucatánu také našel a popsal několik nových druhů rostlin a bezobratlých živočichů – více než 1500 vzorků z těchto cest se dodnes nachází v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni.
Mezi málo zachovanými položkami ve vědeckých sbírkách muzea jsou také dvě malé série rybích exemplářů. Ani jedna série není zvlášť obsáhlá (celkem 18 exemplářů představujících osm druhů) – přesto se jedná o vůbec první ichtyologickou sbírku pocházející ze sladkých vod Dolní Střední Ameriky a poloostrova Yucatán.
V současnosti známe jen dva jeho daguerrotypy, uložené v Rakouské národní knihovně ve Vídni.
Co se bohužel nedochovalo, jsou Von Friedrichsthalovy daguerrotypy, alespoň tedy naprostá většina z nich. Vědec totiž při cestě po Yucatánu onemocněl malárií a zanedlouho po návratu do Evropy zemřel. Unikátní snímky a velké části jeho sbírek dorazily až posléze a matka Emanuela von Friedrichsthala tuto pozůstalost rozprodala. V současnosti známe jen dva jeho daguerrotypy, uložené v Rakouské národní knihovně ve Vídni. Do Evropy je dopravil německý cestovatel Carl Bartholomaeus Heller po své návštěvě Yucatánu v roce 1847. Tyto dva snímky zobrazují antropomorfní kadidelnici pozdně klasického období Mayapanu, bývalého centra mayské říše, a pohled na ulici města Campeche.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.