Když Brno ozářil oheň: výbuch, který se zapsal do paměti města

Byl pátek večer, 28. února 1975. Většina Brňanů právě večeřela nebo usedala k televizi, když se městem rozlehla ohlušující rána. Obloha se na okamžik rozzářila oranžovým světlem a okna domů se zachvěla i kilometry daleko. Na Špitálce, v areálu tehdejší teplárny, došlo k výbuchu uhelného prachu — události, která se během několika vteřin proměnila v nejtragičtější průmyslové neštěstí poválečného Brna.

Obloha se rozzářila oranžovým světlem, 300 metrů vysoký ohnivý sloup prorazil tmu a na několik vteřin proměnil noční město v den. Lidé vybíhali z domů, volali sousedy, nevěřícně hleděli k místu, odkud se valil dým. V oknech se třáslo sklo, z mnoha rámů vypadlo úplně. Tlaková vlna dorazila až do vzdálených čtvrtí, kde se ještě dlouho ozývalo dunění.

Na místo okamžitě vyrazily desítky hasičských vozů. Hasiči z Lidické ulice zahlédli záblesk přímo z oken své stanice a vyrazili na místo dřív, než dorazilo hlášení. Na Špitálce se rozhořel požár o ploše přes pět tisíc metrů čtverečních. Plameny se šířily starou mlýnicí, přeskakovaly na sousední kotelnu a zásobníky uhlí.

Muži v přilbách předváděli v nepřehledném terénu a za stálého nebezpečí dalších výbuchů pravé ukázky lidské statečnosti. - Brněnský večerník, 1975

Vyznamenání za statečnost i lidské oběti

S plameny bojovalo přes sto čtyřicet hasičů tři dny. Zachraňovali zraněné, hasili v nepřehledném terénu a riskovali vlastní životy. Sedm z nich nakonec dostalo vyznamenání za statečnost. Oheň však napáchal škody za padesát milionů korun — tehdy astronomickou částku — a připravil o život osmnáct lidí. Oficiální zprávy se samozřejmě snažily neštěstí ututlat a bagatelizovat, uváděli jen jednoho mrtvého, přitom zde zahynula vlastně celá odpolední směna.

Vyšetřovatelé později zjistili, že příčinou byl nekvalitní černouhelný prach dovážený z Polska. Obsahoval příliš mnoho těkavých látek, které při mletí vytvářely výbušnou směs. Mlýnice i dopravníky navíc netěsnily, a tak prach pronikal všude – stačila jiskra, možná cigareta. Okamžitě po požáru byl odvolán tehdejší ředitel teplárny Osvald Trávniček. Později byl odsouzen ke čtyřem letům vězení, několik dalších pracovníků z vedení tepláren dostalo nižší tresty a hlavní mechanik podniku Jihomoravská energetika dostal podmínku.

Druhý výbuch

Teplárna na Špitálce přitom byla na svou dobu pýchou Brna. Už od roku 1930 vyráběla elektřinu i teplo zároveň a zásobovala nejen továrny, ale i domácnosti nebo třeba pivovar Starobrno.

Po požáru z roku 1975 byla přestavěna a přešla z černého uhlí na zemní plyn. Jenže klid nevydržel dlouho. 20. listopadu 1978 se na Špitálce znovu ozvala silná detonace. Vybuchl tu totiž jeden z opravovaných, 22 metrů vysokých plynových kotlů, na kterém zrovna pracovali dva lidé. Někdo totiž ještě před ukončením opravy pustil do kotle plyn, takže pak stačila už jen jiskra ze svařovací soupravy. Výbuch byl tak silný, že opravovaný kotel totálně rozmetal a nenašly se po něm žádné stopy.

Kuriózní středa

Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.