Kurt Gödel: slavný Brňák, který se přátelil s Einsteinem a zemřel hlady
Životní osud Kurta Gödela si připomeneme díky textu Martina Ježka, v němž slavného matematika představoval čtenářům časopisu KAM v Brně – měsíčníku z naší dílny.
Narozen v moravském Manchesteru
Kurt Friedrich Gödel se narodil 28. dubna 1906 v Brně, tedy ještě v Rakousku-Uhersku. Městu se tehdy říkalo moravský Manchester. Byla tady fůra textilek a jednu z nich vedl Gödelův otec. Rodina bydlela na Pekařské ulici číslo 5, tady se Kurt narodil. Za pár let se ale Gödelovi přestěhovali do vily v dnešní Pellicově ulici 8 a. Díky otcovu dobrému postavení byla rodina zajištěna a mohla si život ve vile dovolit.
Ačkoli se to možná někde dočtete, Gödelovi nebyli Židé. Nebyli ale ani Češi. Patřili k německé části brněnského obyvatelstva. Kurt s bratrem Rudolfem chodili do německých škol. Mohli se zapojit do nepovinné výuky češtiny, ale nevyužili toho. Měli československé občanství, toho se ale s pobytem na Vídeňské univerzitě dobrovolně a nadobro vzdali. Jedna z mnoha odpovědí na otázku, proč Gödela Češi neznají, je tedy zodpovězena.
Hypochondr?
Kurt Gödel by to, čemu bychom dnes řekli šprt. Téměř všechna jeho vysvědčení jsou popsána jedničkami. A protože má štěstěna smysl pro černý humor, jediná dvojka je…, no, z matematiky. Nezdá se, že by mladý Gödel dělal vůbec něco jiného, než se učil. S kamarády asi venku moc nebyl a na nějaké rošťárny ho skutečně moc neužilo. Lze to vyvodit i z toho, že byl téměř stále omluven či dokonce osvobozen od hodin tělocviku. Tam totiž jeho výkony bývaly dramaticky špatné. Sám Kurt to nenesl dobře a patrně se to na něm i podepsalo, protože o něm zlé jazyky v dospělosti rozšiřovaly, že je hypochondr.
Nemůžeme se divit, že Göbel byl už na začátku dvacátých letech rozhodnoutý z Moravy odejít.
Citlivá léta za zvuku děl
Jaké bylo dospívání německy mluvícího kluka v Brně? Žila zde početná německá a německy mluvící židovská menšina, většinou to byli bohatí lidé. Kurtův otec byl ředitelem textilky a navrch také autorem několika patentů, takže peníze rodině nescházely. Vila na Pellicově 8 a je toho nakonec jasným důkazem. Když šel Kurt do školy, psal se rok 1912 a v Evropě to začínalo vřít. Pubertální léta pak strávil za války, která se Brna přímo nedotkla. Určitě ale cítil, jak české okolí vnímá, když muži musí rukovat a umírat za Rakousko-Uhersko. Jeho otec také věděl své. Za války se totiž příliš neobchoduje. Nemůžeme se divit, že Göbel byl už na začátku dvacátých letech rozhodnoutý z Moravy odejít. Rozpad monarchie způsobil, že si na německy mluvící brněnské menšině kdekdo chladil emoce.
Historické věty
Budoucí mladý génius tedy nastoupil v roce 1924 na Vídeňskou univerzitu. Chtěl se stát fyzikem. Jenže k fyzice vede cesta přes matematiku a ta Kurtovi učarovala. Navíc se mu zalíbila logika. Dva roky po své disertační práci, kterou dokončil v roce 1929 (na téma úplnost predikátového počtu 1. řádu), publikuje své nejslavnější objevy – dvě věty o matematické neúplnosti. Je mu 25 let.
Třicátá léta aneb sbohem, Evropo
Kurt Gödel ale přednáší také v Americe, kam jezdí poměrně často. Jeho cílem jsou univerzity ve Washingtonu, New Yorku nebo Institut pokročilých studií v Princetonu. Je úspěšný, ale zdravotně na tom není nejlépe, časté cestování ho zmáhá. Domů ho také stále víc volá jeho známost, o několik let starší tanečnice Adele Nimburská, s níž se nakonec přes protesty vlastní rodiny v roce 1939 ožení. Rodiče mu vyčítali manželčin „světský“ původ, o něco vyšší věk, dokonce i větší mateřské znaménko na tváři.
Kurt je „podezřelý“ – říkalo se o něm, že je Žid. Dost důvodů k tomu, aby do Ameriky vycestoval natrvalo.
Koncem 30. let je v Evropě zlá politická situace, hrozí, že nacismus se stane kontinentálním problémem. Kurt navíc jako Rakušan dostává povolávací rozkaz od nacistické vlády. Může se tomu vyhnout a stát se „docentem nového pořádku“ na univerzitě. Jenže předtím by musel projít ponižujícími prověrkami rasové čistoty. Někteří jeho učitelé za studií totiž byli Židé. A ačkoli matka a bratr žijí nerušeně v Brně a Vídni, Kurt je „podezřelý“ – říkalo se o něm, že je Žid. Dost důvodů k tomu, aby do Ameriky vycestoval natrvalo. Odjíždí rok po svatbě s Adele – poté, co bylo oficiálně vyhověno jeho žádosti o vystěhování.
Amerika a Einstein
V roce 1940 se tedy Kurt Gödel s manželkou trvale usazují v Americe. Kurt pracuje v Institutu pokročilých studií v Princetonu, v roce 1948 získává americké občanství, pět let poté je jmenován profesorem. Všechnu svou energii věnuje matematice, ale také filosofii a fyzice, kterou chtěl původně studovat. K ní ho opět přivádí člověk nadmíru povolaný, profesor Albert Einstein, který se také stává jeho přítelem. To má své důsledky – Gödel totiž v roce 1949 na Einsteinově teorii relativity dokazuje, že se pomocí tzv. časových smyček teoreticky dá cestovat časem do minulosti.
Gödel je v Americe celebritou, známé a slavné osobnosti má tenhle světadíl rád. Génius, který prchl před Hitlerem z Evropy, je vyhledávanou atrakcí pro nejrůznější společenské příležitosti. Jenže četné party a okázalé slavnosti na něčí nebo konečně i svou počest jsou věcí, které Kurt Gödel, dnešními slovy řečeno, nejen nemusí, ale vysloveně je nesnáší a přítomnost na nich mu přináší vyložené utrpení. Musíme si uvědomit, že je to stále ten plachý, do sebe uzavřený až pedantický člověk, který těžce navazuje přátelství, a jehož zdraví se nedá nazvat právě železným.
Cesta do ústraní
A pak je zde další okolnost, která Kurta Gödela stresuje – všudypřítomný tlak na výkon a očekávání špičkových výsledků. „Gödel je přece fantastická hlava, tak jak to, že v poslední době s ničím nepřišel,“ ptají se mnozí. A geniální matematik se do sebe uzavírá čím dál víc. Ještě ale stihne v 50. letech převzít mj. Einsteinovu cenu a čestné doktoráty z univerzit v Yale nebo Harvardu, je zvolen do Národní akademie věd.
Adele, kterou mu chtěla rodina odepřít, se o něj v Americe perfektně stará. Dvojice bydlí v malém domku v Princetonu, nikterak nad poměry, ale Gödel příliš nepotřebuje. Když je mu lépe, Adele odjíždí do Evropy za rodinou, Gödelovi rodiče jezdí za synem do Ameriky.
Poslední léta a smrt hladem
Kurt Gödel svou manželku Adele velmi miloval a byl na ni fixovaný. V posledních desetiletích nikdy nejedl jinde než doma, jídlo mu vždy připravovala Adele. Měl totiž strach z otravy, což byl syndrom paranoie, která se u něj rozvinula. Ta se mu nakonec stala osudnou.
Adele byla v roce 1977 pod dvou záchvatech mrtvice na půl roku hospitalizována. Kurt byl paralyzován, naprosto rezignoval na stravu a v těžkých stavech byl několikrát odvezen na pohotovost. V nemocnici ale nezůstal, protože se odmítl podvolit nemocničnímu režimu.
Podvyživený Göbel umírá 14. ledna 1978. Bylo mu 71 let a vážil necelých 35 kilogramů.
Když se Adele konečně vrací domů, je vyděšena manželovým zbídačelým stavem. Přesvědčuje lékaře, aby Kurta vzali do nemocnice, ale je pozdě. Podvyživený Göbel umírá 14. ledna 1978. Bylo mu 71 let a vážil necelých 35 kilogramů. Smrt podvýživou a vysílením způsobená poruchou osobnosti – tak zní diagnóza na úmrtním listu. Pohřben byl na historickém hřbitově v Princetonu.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.