Liduška, Těsnohlídek a strom na Svoboďáku: brněnský příběh, který změnil Vánoce
Zvyk stavět vánoční strom na veřejném prostranství za dobročinným účelem má své kořeny v zámoří. V roce 1912 byla na Madison Square v New Yorku vztyčena jedle osvětlená elektrickými svíčkami. V Evropě patří prvenství Kodani, kde se první veřejný strom rozzářil v roce 1914. Ve 20. letech se zvyk rozšířil po celé Evropě.
Těsnohlídek a Liduška
U nás vzešla tato nová tradice, jak odhalujeme v samotném úvodu článku, právě z Brna. Jak k tomu došlo? 23. prosince 1919 našel spisovatel Rudolf Těsnohlídek během procházky se svými přáteli v bílovickém lese odloženou holčičku. Malá Liduška byla na poslední chvíli zachráněna a odevzdána do péče adoptivní rodiny. Pod vlivem této události se Těsnohlídek pokusil po vzoru dánských vánočních stromů, pod nimiž se shromažďovaly prostředky pro osiřelé děti, prosadit podobnou ušlechtilou akci i u nás.
Těsnohlídka ta příhoda hrozně dojala. Chodil, říkal, že pro ty děti by se mělo něco udělat, aby nemusily být pokládány na mráz.
V článku Lidových novin z 23. 12. 1933 s názvem Strom republiky popisuje genezi této myšlenky jeden z přátel, s nimiž Těsnohlídek našel opuštěné dítě: „Těsnohlídka ta příhoda hrozně dojala. Dojala ho, chodil, říkal, že tady je nějaká nespravedlnost, že pro ty děti by se mělo něco udělat, aby nemusily být pokládány na mráz. Potom povídal, že ten strom, pod kterým to dítě leželo, byl krásně urostlý a naznačil, že by jej bylo možno postavit jako vánoční strom na náměstí v Brně, jak to dělají na severu.“ O jakkoli dojemný zážitek však šlo, podobné odložení dítěte nebylo v té době bohužel ničím ojedinělým (kronikář Bílovic událost ani nezaznamenal) – zpopularizování případu a jeho přetavení v symbol, který známe dodnes, výrazně pomohlo Těsnohlídkovo podání a jeho žurnalistická zdatnost.
Sbírkou za vystavěním dětského domova
Akci s vánočním stromem naplánoval spisovatel do všech podrobností. Vybral místo pro postavení stromu, pojmenoval akci zavazujícím názvem, zavedl pravidelnou vánoční výměnu pozdravů mezi Brnem a Kodaní a navrhl konkrétní účel sbírek, totiž vybudování dětského domova.
14. prosince 1924 se první charitativní Vánoční strom republiky rozzářil na brněnském náměstí Svobody. Jedle vysoká 19 m byla poražena v bílovických lesích. Tamní mládež ji ozdobila květy a prapory a celá obec se s ní rozloučila na slavnosti 7. 12., k té příležitosti uspořádané. Po ní vůz s jedlí tažený dvojspřežím vyrazil na cestu do Brna. Strom nepocházel vždy z Bílovic, ale třeba z Kuřimi nebo Líšně. Odevzdání stromu veřejnosti na náměstí Svobody probíhalo každý rok s proslovy, recitacemi a hudební produkcí. V roce 1927 už bylo vysíláno i rozhlasem.
Brněnský Vánoční strom republiky navázal na dánský příklad také v jiném ohledu. V roce 1925 měl připomenout Markétu Přemyslovnu, královnu Dagmar Dánskou (1186–1213), známou v historii svou dobrotivostí. Výtěžek dobročinných sbírek byl věnován na stavbu Dětského domova Dagmar. V roce 1928 se ke slavnosti postavení vánočního stromu v Brně připojilo položení základního kamene k stavbě domova v Žabovřeskách, který byl o rok později otevřen. Sám Těsnohlídek se výsledků své práce již nedočkal, v lednu 1928 totiž spáchal sebevraždu.
29 vánočních stromů
Důležitý byl charitativní smysl veřejného vánočního stromu, s nímž vstoupil do obecného povědomí. V roce 1924 k němu lidé přinášeli dary peněžní, věcné, ba i potravinové: cukr, čokoládu, mouku, cikorku, ořechy, brambory, šátky, čepice, košile, kabátky, pláštěnky, punčošky nebo hračky. Kolemjdoucí Brňané na něm už zdaleka museli vidět červené srdce opletené trnovým věncem. Každý trn znamenal jedno nezaopatřené dítě a kdykoli sbírka vstoupila do nového dne, objevil se na trnu lísteček, vizitka pro jedno obdarované dítě. O stavu sbírky, včetně jmen větších darů, informovaly pravidelně Lidové noviny. V roce 1925 stály už stromy na 29 místech republiky.
Za protektorátu Vánoční strom republiky nahradila akce Winterhilfe, sbírka na německé vojáky na frontě.
Události, které zahýbaly s tradicí
Tradice byla přerušena za protektorátu, kdy ji v jistém smyslu nahradila akce s úplně jiným podtextem – Winterhilfe, sbírka na německé vojáky na frontě. Po osvobození Československa byla tradice Vánoční stromů republiky opět obnovena. Vybíralo se pod nimi na „děti, pozůstalé po obětech perzekuce a války a pro děti, jimž válka vzala zdraví“.
Po komunistickém převratu byly Vánoční stromy republiky nadlouho zrušeny, protože jich už údajně nebylo zapotřebí – chudých lidí ve spravedlivé společnosti nebylo. Nakrátko byla tradice obnovena v letech 1968–1971, kdy se pod stromy sbíraly finance na SOS dětské vesničky, které měly být alternativou k dětským domovům. Na náměstí se vánoční stromy se svým původním charitativním posláním definitivně navrátily až po sametové revoluci.
Strom se rozsvítí již v pátek
Tradici založenou Rudolfem Těsnohlídkem letos připomene jedle bělokorá, kterou městu opět věnoval Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně. Dvacet metrů vysoký strom byl z Bílovic nad Svitavou do Brna převezen koňským spřežením v sobotu 15. listopadu a slavnostně se rozsvítí už tento pátek 21. listopadu v 17 hodin.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.