Mizející Brno: kaple přestály čas, kostely vzal ďas
Kaple mezi paneláky
Poslední připomínka zmizelé návsi původních Bohunic. Kaple sv. Cyrila a Metoděje byla postavena v roce 1871, obraz Cyrila a Metoděje v kapli je pravděpodobně dílem moravského malíře Josefa Zeleného. Výstavbě bohunického sídliště, která započala v roce 1972, padly za oběť všechny domy bývalého Morávkova náměstí, jak se střed dřívější obce jmenoval, kaplička měla být zbourána také. Historici a památkáři nakonec rozhodli, že bude zachována, a tak dodnes vytváří podivuhodný kontrast romantizující sakrální stavby ztracené na travnatém plácku uprostřed osmipatrových panelových budov. A také slouží coby připomínka původních Bohunic a místa, kde se místní scházeli ještě před připojením obce k Brnu.
Mikuláš ztratil plášť… a kostel
Kostel sv. Mikuláše na dnešním náměstí Svobody patřil k nejstarším zdokumentovaným kostelům v Brně. První písemná zmínka o chrámu pochází z roku 1231 – v tomto roce Václav I. potvrzoval, že kostel nemá mít křestní, pohřební ani farní právo a že je pouze filiálním kostelem ke sv. Jakubovi. Několik let po konci třicetileté války byla k severní straně kostela sv. Mikuláše přistavěna budova městských vah – lze ji vidět coby levou část stavby na prvním snímku v galerii pod tímto odstavcem. Využívány byly k vážení zboží za účelem vypočítání cla, ale zboží si na nich vážili i samotní městští obchodníci. Za vlády Josefa II. byl kostel odsvěcen a přeměněn ve vojenské skladiště. V roce 1869 byl předán městské správě s podmínkou, že bude za účelem zkrášlení Velkého náměstí zbourán i s budovou městské váhy. Tak se také následující rok stalo, a zdálo by se, že tím z náměstí nadobro zmizel.
Určitě jste si při chůzi po náměstí Svobody všimli mosazných linek vyznačujících obrazec v dlažbě – jedná se samozřejmě o půdorys kostela sv. Mikuláše. Archeologický výzkum provedený roku 2000 předznamenával nejen rekonstrukci náměstí, ale také alespoň náznakový návrat chrámu, který dříve tvořil jeho centrální bod. Více o kostele sv. Mikuláše v našem článku ZDE.
Osada, po níž se slehla zem. Až na…
Všimli jste si někdy po cestě Žabovřeskou ulicí malé osamocené kapličky v úbočí kopce pod Wilsonovým lesem? Kaple svatého Antonína je pozůstatkem již neexistující samostatné německé osady Kamenný mlýn. Ta se utvořila v 19. století kolem středověkého mlýna na řece Svratce (první zmínka o něm se datuje do roku 1366). Osada o několika desítkách domů, jež disponovala výčepním právem a roku 1857 v ní vznikla textilní továrna A. F. Schwaba a synů, byla k Brnu připojena v roce 1919. V 70. letech 20. století však všechny její budovy, až na zmíněnou kapli, padly za oběť stavbě komunikace z Pisárek do Komína a Bystrce.
Tenhle kostel na odstřel
Na dnešním Faměrově náměstí v brněnských Černovicích stával kdysi kostel svatého Floriána. Vyrůstal z tradice starší kaple, která zde stála od roku 1718, ale po sérii pohrom byla v 19. století nahrazena novostavbou. Projekt novogotického kostela s vysokou věží připravili v roce 1894 architekti Vojtěch Dvořák a Karel Welzl, stavbu vedl Josef Jelínek a na dozor dohlížel Germano Wanderley. Kostel byl slavnostně vysvěcen v srpnu 1899 a sloužil jako filiální k farnosti v Komárově. Jeho osud zpečetilo bombardování Brna v listopadu 1944, které kostel těžce poškodilo. Přestože se uvažovalo o rekonstrukci, vysoké náklady ji znemožnily. Chátrající stavba byla nakonec 2. dubna 1960 odstřelena. Dnes místo připomíná upravený park s litinovým křížem a pomníkem s pamětní deskou, které připomínají dávno zbořený chrám.
