Natočeno v Brně! Znáte brněnská filmová místa?
Dramata, komedie, oceněné a kultovní filmy, notoricky známé seriály i polozapomenuté televizní kriminálky. Zveme vás na procházku po brněnských filmových lokacích. Ty z našeho pohledu nejzajímavější jsme pro vás před časem nafotili, o mnohých dalších vám alespoň řekneme.
Černobílé perly
Nejstarším filmem v našem hledáčku je Slečna matinka z roku 1938. Komedie Vladimíra Slavínského s okouzlující Věrou Ferbasovou totiž začíná v Brně a nabízí záběry závodů na prvorepublikovém Masarykově okruhu. Za zmínku ale určitě stojí Já, truchlivý Bůh, na konci šedesátých let v Brně zfilmovaná povídka Milana Kundery s Milošem Kopeckým v hlavní roli.
Brno zločinné
Že je Brno městem televiznímu a filmovému vyšetřování zločinů zaslíbené, již navždy ustanovily Četnické humoresky, jeden z nejoblíbenějších českých seriálů vůbec. A ačkoli filmová budova četnické pátračky v Králově Poli již nestojí, mnoho míst z jednotlivých dílů po městě určitě poznáte. Nejedná se však o jedinou „brněnskou kriminálku“ – mohli bychom z nich vytvořit samostatný žánr! O osmdesátkových Stopách zločinu ještě řeč bude, nedá nám to ale nezmínit devádesátkového Detektiva Martina Tomsu, v němž po Brně zločince prohání Marek Vašut, sérii Hříšní lidé města brněnského, Labyrint Jiřího Stracha či Hlavu Medúzy Filipa Renče.
Současná tvorba
Brno (i celá jižní Morava) se v posledních letech dostává do hledáčku mnoha ambiciózních filmových projektů. Za všechny jmenujme historický snímek Il Boemo o hudebním skladateli Josefu Myslivečkovi, na sedm Českých lvů nominovaný film Modelář Petra Zelenky, životopisného Zátopka či oceňované Nabarvené ptáče. Na České televizi momentálně válel komediální seriál Dobré ráno, Brno Jana Prušinovského, místního prostředí krásně využívaly také Marťanské lodě režiséra Jana Foukala.
Krejčíkovo brněnské svědomí
Skvělý Miloš Nedbal v tíživém psychologickém dramatu Svědomí režiséra Jiřího Krejčíka z roku 1948. Kromě mnoha rozpoznatelných míst poválečného Brna, které se ve filmu objeví – na snímku náměstí Svobody, dále např. Zelný trh, Benešova ulice nebo budova bývalého policejního ředitelství (dnešní pošta) na Orlí, ve filmu v malé roli zaujme také Ivan Jandl. Ten za hlavní roli v americko-švýcarském filmu Poznamenaní (také 1948) získal prestižního dětského Oscara a Zlatý glóbus, čímž se stal prvním a zatím jediným českým hercem, který tyto ceny vyhrál.
Když Kostka potkal Pucholta
Talentovaný režisér Ladislav Helge natočil drama První den mého syna podle stejnojmenné novely Ivana Kříže v roce 1964. Potěší skvělé herecké výkony Petra Kostky, Luďka Munzara či Vladimíra Pucholta (všimněte si také mladičkého Františka Němce v jedné z jeho prvních filmových rolí!), Brňáky pak zaujmou neobyčejně fotogenicky působící brněnské lokace jako staré Mendlovo náměstí (na fotce) ještě se Starobrněnskou radnicí, střecha Alfa pasáže, Římské náměstí nebo rozestavěné Janáčkovo divadlo.
Gotťákova spanilá jízda Brnem
Karel Gott řídí koňské spřežení po Kounicově ulici, aby ho před hotelem Continental písničkou přivítal Bob Frídl s Marthou a Tenou Elefteriadu… a následně všichni odjeli historickými vozy na Masarykův okruh, doprovázení sborem hasičů s trubkami a velkým transparentem „V HUDBĚ NAJDEŠ ÚLEVU, S KARLEM GOTTEM UHASÍME ŽÍZEŇ PO ZPĚVU“? Ne, to není nějaký náš bizarní sen, ale začátek pořadu Gott – party z roku 1970. A dál je to jen a jen zajímavější! Přísaháme, tohle se musí vidět.
Klec na Třísku
Trezorový televizní film Klec s Janem Třískou v hlavní roli vzniknul v roce 1973, na obrazovky se ale dostal až o více než 40 let později. Snímek režiséra Vojtěcha Štursy totiž vypráví o úspěšném vědci, který otevřeně kritizuje neproduktivní práci ústavu, v němž je zaměstnán, což v dané době znamenalo zákaz promítání okamžitě po „schvalovačce“. Exteriérové scény pro film vznikaly na brněnském sídlišti Lesná, na fotografii můžete vidět Jana Třísku na Nejedlého ulici. Konkrétní záběr objevíte v závěru filmu.
Hoří, má Dádo
Seriál Návštěvníci z roku 1983 patří k dodnes hojně reprízovaným dílům Československé televize a je zajímavý nejen svým science fiction námětem, ale také „výletem do Brna“ na Bráfovu ulici. Proč zrovna tam? Dům, v němž v seriálu žije malý Adam Bernau, má totiž v jednom z dílů vyhořet. A dům na Bráfově, který filmaři použili, měl být krátce po termínu natáčení zbourán kvůli stavbě dálničního přivaděče. Což vytvořilo ideální podmínky pro to, aby jej při natáčení požáru mohli bez problémů očoudit a poškodit. Na snímku herci u protějšího dodnes stojícího domu.
Barťák na stopě
Jiří Bartoška jako nadporučík Kosma (na fotce na Kounicově ulici), Krajská správa SNB à la dnešní Krajské policejní ředitelství, auta Veřejné bezpečnosti parkující na Římském náměstí, lidé proudící do již neexistujícího kina Družba u Maliňáku… Pozapomenutá televizní kriminální série Stopy zločinu z 80. let je velmi bohatá na záběry z různých koutů Brna, přičemž ideové zatížení příběhů i dialogů a na dnešní poměry až úsměvné technické provedení i dramaturgie jednotlivých scén jsou, stejně jako brněnské reálie, zajímavé hlavně jako doklad doby.
Osmdesátky podle Stracha
V černé komedii Osmy, zasazené do osmdesátých let, si zahrála nejen ulice Cejl, kterou vidíte na snímku. Ivan Trojan se tu prohání také kolem brněnské přehrady, po Maloměřickém mostě, na jezu v Obřanech nebo po různých zákoutích Líšně či Husovic. A režisér Jiří Strach (který v Brně natáčel i oblíbený kriminální seriál Labyrint) ve filmu Osmy vzniklém v roce 2014 těžil také z osmdesátkového feelu hotelu Myslivna, který představoval slovy postavy Jiřího Dvořáka „nejlepší restauraci na jih od Hamburku“.
Můj soused Goebbels
„Byla to luxusní vila na poloostrově Schwanenwerder,“ popisuje ve snímku Filipa Renče z roku 2016 filmová Lída Baarová nemovitost, kterou pro ni koupil její partner, slavný herec Gustav Fröhlich. Tento dům si ve filmu zahrála brněnská vila Stiassni. Skutečná berlínská vila, již vila Stiassni představuje, byla pro život Lídy Baarové zásadním místem – právě tady se totiž poznala s Hitlerovým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem, který měl dům v sousedství a s nímž slavná česká herečka navázala milostný vztah.
Nabarvený sirotčinec
Ačkoli budovy bývalé káznice na Cejlu byly v 70. letech 18. století zbudovány jako společná moravsko-slezská trestnice, v letech 1779–1784 fungovaly z rozhodnutí Marie Terezie jako dočasný domov sirotků. K tomuto účelu se prostory pomyslně navrátily v oceňovaném filmu Nabarvené ptáče (2019) režiséra Václava Marhoula. Prostory s tíživou minulostí mají pro filmaře velkou atmosféru a kromě zmíněného filmu bylo záběrů z bývalé káznice použito do kriminálních seriálů Detektiv Martin Tomsa a Labyrint či do psychologického dramatu Posel.
Zátopek za Lužánkami
Takhle vyšňořený nebyl stadion Za Lužánkami snad ani na Švanciho rozlučku! V životopisném filmu Zátopek (2021) režiséra Davida Ondříčka si totiž zchátralý brněnský fotbalový stánek zahrál hned dva různé olympijské stadiony – natáčely se na něm scény představující triumfy Emila Zátopka (Václav Neužil) na olympiádě v Londýně (1948) a v Helsinkách (1952).
