Ondřej Sekora, práce všeho druhu: jak autor Ferdy Mravence přivezl do Brna ragby

Mlýn, zadák, rojník… tyto dnes už samozřejmé ragbyové pojmy mají překvapivě literární původ. Vymyslel je Ondřej Sekora, spisovatel, kreslíř, novinář a nenapravitelný nadšenec do všeho nového. Kontaktní sport poznal při svých cestách po Francii a natolik mu učaroval, že se rozhodl přivézt ho domů. Nejen že přeložil pravidla do češtiny, ale před sto lety v Brně také zorganizoval vůbec první ragbyový zápas na našem území.

Sekora objevuje ragby

Po neúspěšném studiu práv na Masarykově univerzitě nastoupil Sekora coby dvacetiletý mladík na počátku 20. let do redakce Lidových novin jako sportovní redaktor a kreslíř. Právě díky této práci se dostal do Paříže, kam byl vyslán jako zahraniční dopisovatel. Vedle olympijských her tu objevuje i ragby – tehdy drsný, ale férový sport, v němž se snoubí fyzická síla s pravidly a respektem k soupeři. Sekoru zaujalo natolik, že si ve Francii opatřil oficiální pravidla a po návratu do Československa je přeložil. Nešlo však jen o doslovný překlad. Vymyslel i české názvosloví jednotlivých pozic a herních situací, které se okamžitě ujalo a přetrvalo dodnes.

Pravidla v novinách, zápas v Pisárkách

Ragby začal Sekora systematicky popularizovat prostřednictvím tisku. V roce 1926 vycházela v časopise Sport pravidla hry na pokračování, doplněná jeho vlastními ilustracemi. Když seriál skončil, následoval logický další krok: ukázat hru v praxi.

Dne 9. května 1926 se v Brně odehrál historicky první český ragbyový zápas. Na hřišti za Anthroposem se proti sobě postavily týmy SK Moravská Slavia a AFK Žižka Brno. Sekora stál u všeho – byl rozhodčím, trenérem obou mužstev i jakýmsi dramaturgem celé události. Hráče totiž posbíral napříč sporty: mezi zápasníky, fotbalisty či atlety, zkrátka tam, kde našel fyzicky zdatné a odolné muže.

Ačkoli sám patrně ragby aktivně nehrál, jeho vliv na rozvoj sportu byl zásadní.

Všeuměl, který ragby bral vážně

Ačkoli sám patrně ragby aktivně nehrál, jeho vliv na rozvoj sportu byl zásadní. Pískal další utkání, propagoval hru v médiích a pomáhal zakládat první kluby. Rugby se díky němu z Brna postupně šířilo do dalších měst a stalo se pevnou součástí československé sportovní mapy. To vše se odehrávalo souběžně s jeho literární a výtvarnou tvorbou. Právě v této době v něm zrála i postava Ferdy Mravence – pracanta, improvizátora a optimisty, který v lecčems připomíná samotného autora. Stejně jako Ferda se i Sekora nebál pustit do věcí, které tu ještě nebyly.

Místo, kde se psala sportovní historie

První rugbyový zápas se odehrál v prostoru za dnešním pavilonem Anthropos, v pisáreckém parku, kam Brňané chodili za odpočinkem už před sto lety. Sportovní areál zde postupně chátral, ale jeho příběh nekončí.

Ve druhé polovině roku 2026 má začít rozsáhlá proměna celého území. Vznikne tu moderní sportovně-rekreační areál s hřišti pro rekreační sporty, inline dráhou, workoutovými prvky či horolezeckou stěnou. Lokalita se propojí s koupalištěm Riviéra, cyklotrasami i okolní zelení a naváže tak na tradici místa, kde se už před stoletím psaly dějiny českého sportu. Duch Ondřeje Sekory – muže, který dokázal propojit hru, fantazii a odvahu zkusit něco nového – zůstává v Pisárkách přítomen dodnes. Stejně jako je dodnes v Brně populární rugby: v současné době brněnský ragbyový tým RC Dragon Brno sídlí na Cacovickém ostrově.

Kuriózní středa

Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.