Pohřbívalo se v Tyršově sadě i na Petrově. Zmizelé brněnské hřbitovy
Nejstarší brněnské hřbitovy
Hřbitovy se původně zakládaly výhradně kolem kostelů. Nejstarší brněnská pohřebiště jsou od přelomu 10. a 11. století doložena v okolí sakrálních staveb na Starém Brně. Hřbitov již neexistujícího kostela sv. Václava v oblasti mezi dnešními ulicemi Vojtovou a Vídeňskou sloužil jako starobrněnské farní pohřebiště až do druhé poloviny 19. století. Při archeologickém průzkumu na místech zbouraného OD Tesco byly taktéž objeveny pozůstatky hřbitova.
Uvnitř hradeb se od středověku pohřbívalo u kostela sv. Michala v prostoru dnešních ulic Dominikánská, Starobrněnská a části Dominikánského náměstí, kolem původní baziliky sv. Petra na Petrově a kostela sv. Jakuba. Využívané byly také hřbitovy v okolí kostelíků a špitálů na dnešní Benešově či Kopečné a Pekařské. Své hřbitovy, z nichž některé, např. řečkovický či židenický, fungují dodnes, pak měly i další předměstské obce, které se od roku 1850 připojovaly k Brnu.
Náhrobky vrostlé do zdi chrámu
Přemýšleli jste někdy při procházce na Petrově o původu kamenných kvádrů vsazených do zdi katedrály? V roce 1784 bylo pohřbívání uvnitř města z hygienických důvodů zakázáno. Staré hřbitovy ovšem nezmizely beze stopy. Ten na Petrově připomínají právě náhrobky z 16. až 18. století, které jsou vsazeny do vnějšího zdiva chrámu. Není to však jediný doklad minulosti místa, zvídavý pozorovatel si všimne také pozdně gotické hřbitovní lucerny na opěrném pilíři severní věže.
Vícero malých zrušených hřbitovů pak nahradil velký městský hřbitov na sever od dnešní Antonínské a podél Kounicovy, kde se pohřbívalo až do založení Ústředního hřbitova v roce 1883. V místech bývalého hřbitova, který vidíte na úvodním snímku tohoto článku, následně vznikl park Tyršův sad.
Druhá největší kostnice v Evropě…
… hned po té pařížské. Hřbitov existoval u kostela sv. Jakuba již ve 13. století – kvůli nedostačující kapacitě byl zaveden tzv. výměnný systém pohřbívání: po uplynutí deseti až dvanácti let od pohřbu byl hrob otevřen, ostatky vyjmuty a na stejné místo byl uložen další zemřelý. Původní ostatky byly umisťovány právě do kostnice. O objevení fascinujícího prostoru s více než padesáti tisíci lidských pozůstatků se v roce 2011 zasloužil znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda.
Co zůstalo?
Mnoho brněnských hřbitovů bylo přeměněno v parky, za příklad může posloužit kromě zmíněného Tyršova sadu například husovický park Marie Restituty či Schreberovy zahrádky, které prošly cestou od hřbitova přes první brněnskou zahrádkářskou kolonii až po svou dnešní podobu.
Z mnoha dalších zrušených hřbitovů zůstala mementa připomínající historii místa – ať už se jedná o bránu v místech bývalého maloměřického hřbitova, nebo zbytky hřbitovní zdi a kříž v lipové aleji na bývalém hřbitově v Bystrci. Pokud vás zajímá historie podobných míst, doporučujeme webovou stránku kafelanka.cz, která mapuje zapomenuté lokality a jejich příběhy.
Koleje do nebe
Připomínka temné kapitoly naší historie zasazená do místa s vlastním bohatým příběhem sahajícím až do dob středověku. Památník zmizelých najdete na 5. nástupišti hlavního nádraží. Právě na tomto místě existoval první brněnský židovský hřbitov zničený po vyhnání Židů z Brna v 15. století. A odtud také v roce 1941 odjel první transport s více než tisícovkou brněnských židovských občanů do ghetta v Minsku. Předloni odhalený památník, zhotovený sochařem Jiřím Plieštikem podle návrhu architekta Tomáše Rusína, znázorňuje koleje vedoucí do nebe.
Dům času a kamene
Hojně diskutovaný objev a zpřístupnění atraktivních prostor vodojemů na Žlutém kopci připomíná další vodojemy, které již několik let veřejnosti otevřené jsou – a to ty v areálu hradu Špilberk. Kromě působivé atmosféry nádrží z let 1870 a 1900 sem navíc můžete zajít i za prohlídkou Chrámu kamene, tedy lapidária Muzea města Brna, v němž je vystaveno více než tři desítky historických kamenných artefaktů – včetně středověkých náhrobků z již neexistujících hřbitovů moravské metropole. Těžko hledat lepší prostor pro zhlédnutí kamenných dokladů historie města.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.