Římák: neexistující brněnské náměstí s tajemným sklepením
Nejprve se vydáme do historie náměstí – která je úzce svázána s židovským obyvatelstvem města. Až do poloviny 18. století se Římské náměstí jmenovalo Židovský plácek – šlo totiž o centrum brněnské židovské čtvrti. Ta existovala v Brně již na počátku 13. století, vymezena byla zhruba dnešním hlavním nádražím (kde byl také nejstarší židovský hřbitov), Zelným trhem a Josefskou ulicí.
Jižní městská brána se nazývala Židovská, stejně jako ulice (dnešní spodní část ulice Masarykovy) vedoucí od brány k tržišti. Židé tvořili ve 14. a 15. století téměř 10 % obyvatelstva Brna. V roce 1454 však král Ladislav Pohrobek v reakci na napětí mezi měšťany z královských měst a židovskými komunitami, podpořené protižidovským hnutím Bič boží mnicha Capistrana, vypověděl Židy z Brna, Olomouce, Uničova i Znojma. Teprve od 17. století se Židé pomalu začali vracet do života města, stále však s přísnými omezeními a pod velkými daněmi a poplatky za vstup či přenocování uvnitř městských hradeb. Až v revolučním roce 1848 získalo židovské obyvatelstvo opět svobodu volně se ve městě usazovat, ženit a obchodovat.
Náměstí, jaké svět neviděl
Na Židovském plácku stála ve středověku synagoga coby centrum tehdejší židovské části města. Po zmíněném vypovězení Židů z města v polovině 15. století byla synagoga přeměněna na filiální kostel ke sv. Jakubovi zasvěcený Máří Magdaléně. V polovině 17. století byla však tato stavba zbořena a nový kostel sv. Máří Magdalény s klášterem podle návrhu Ondřeje Erny vyrostl na rohu současné Masarykovy a Františkánské, kde jej najdeme dodnes. Aby zmatků nebylo málo, v polovině 18. století se začalo Židovskému plácku pro zvláštní, malebné uspořádání budov říkat Římské náměstí. Tento lidový název se udržel dodnes, ačkoli oficiálně je prostor prostě součástí Františkánské ulice.
Původní název Židovský plácek, stejně jako středověká historie náměstí, připomíná ŠTETL FEST, mezinárodní multižánrový festival židovské kultury, který se každoročně koná na přelomu srpna a září v Brně v mnoha objektech a lokalitách spojených s židovskou historií. Datum letošního ročníku je 27.–31. 8. a hlavním tématem bude konfrontace s 80. výročím konce druhé světové války s podtitulem „Konec války?“
Sklepniczkovy sklepy
Jako mnoho ulic (nejen) v centru Brna pod sebou i Římské náměstí skrývá rozsáhlé podzemní prostory. Jak se dočteme na webu podzemibrno.cz, někdejší dům č. 495 vlastnil od roku 1849 knihař Ignác Sklepniczka a zřídil zde hospodu, kterou provozoval hostinský Sokoll. Název hospody „U uherského namlouvání“ pak prý vznikl jako důkaz přátelských vztahů mezi majitelem domu a hostinským. Hostinský Sokoll totiž poté, co si pan Sklepniczka v Prešpurku namluvil pannu Viktorii a přivezl ji do Brna, přivítal je tímto názvem na novém vývěsním štítu hostince. Na přelomu století za hostinského Hugo Bulky pak nesla hospoda název „U dobrého kamaráda“. Ačkoli za druhé světové války hostinec unikl bombardování, v roce 1952 byl zbourán – v této době zaniklo celé seskupení domů severní části, čímž Římské náměstí ztratilo svoji malebnou atmosféru.
V roce 1997 pak došlo k objevení podzemí bývalé hospody. Sklepy byly vybudovány do třech výškových úrovní. Z největší prostory ve střední úrovni bylo možno schodištěm sestoupit do nejnižší části, ve které se nalézá kamenná studna. Ta pochází ze 13. století a je zatím nejstarším, poměrně přesně datovaným, objektem svého druhu v Brně. Na jejím dně bylo nalezeno množství keramických konvic a částí dřevěných nádob z druhé poloviny 13. století. O komplexu sklepů pod Římským náměstím jsme si před dvěma lety povídali s objevitelem brněnského podzemí Alešem Svobodou „Jedná se o jeden z největších barokních sklepů, které jsme v Brně zatím objevili. V současnosti je možné do něj vstoupit pouze poklopem, ale je krásný a po vyřešení vstupů a bezpečnostních prvků by určitě mohl najít využití,“ uvedl Svoboda.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.