Špion a dobrodruh. Hugo Salm byl brněnský James Bond průmyslové revoluce
Cirkusový akrobat i voják z vlastní volby
Hugo František starohrabě ze Salm-Reifferscheidtu se narodil 1. dubna 1776 ve Vídni do významné šlechtické rodiny. Jeho otcem byl císařský komoří Karel Josef starohrabě Salm, držitel panství Rájec, Jedovnice a Blansko, a matkou Paulina, rozená kněžna Auersperg. Ke křtu jej údajně nesla sama císařovna Marie Terezie.
V patnácti letech přišel o matku a smutek ho dovedl k cirkusovým akrobatům. Tam se projevil jeho talent i odvaha – vynikal jako zápasník, šermíř a akrobat na koni. Po čase vstoupil do armády a jako člen sboru vídeňských dobrovolníků bojoval v Itálii proti Francouzům.
Zajímala ho medicína, chemie, mineralogie, hornictví, hutnictví, hypnóza či lidová slovesnost.
Po vojenských zkušenostech se vrhl do studia – zajímala ho medicína, chemie, mineralogie, hornictví i hutnictví. V německém Freibergu se setkával s tehdejšími kapacitami, například s profesorem A. G. Wernerem nebo A. W. Lampaliem. Zajímal se také o přírodu, hypnózu či lidovou slovesnost.
Tajná mise do Anglie
Motivací k jeho špionážní činnosti byl novinový článek v brněnském časopise Patriotisches Tageblatt. V lednu 1801 zde profesor R. Ackermann popsal vynález impregnace vlněného sukna gumovým roztokem. Brněnští továrníci v tom rozpoznali převratný objev a rozhodli se vyslat Salma na tajnou cestu do Anglie, aby získal více informací – včetně výkresů spřádacích strojů Jenny.
Salm se vydal na cestu spolu s lékárníkem, botanikem a chemikem Vincencem Petkem. Díky tomu mohla jejich výprava působit jako vědecká expedice. V Anglii se Salm dostal k výkresům i návodům a po večerech je přepisoval a překládal do němčiny. Hledal pro nové stroje správná pojmenování a stal se tak vlastně zakladatelem německého technického názvosloví. Význam jeho mise byl obrovský – položil základy průmyslového rozvoje nejen Brna, ale celé monarchie.
Návrat domů a podnikatelské začátky
Po návratu se Hugo pustil do podnikání a přes otcův nesouhlas se 6. září 1802 oženil s Marií Mac Caffry of Keanemore-Maguire, dcerou plukovníka olomoucké pevnosti. O rok později se jim v Brně narodil syn Hugo Karel a v roce 1804 v Lutychu druhý syn Robert.
V roce 1806 se rodina vrátila na rájecký zámek, kde Salm převzal správu zadluženého panství. Začal zavádět novinky jak v zemědělství, tak v železárnách. V Doubravici založil první c. k. rakouskou privilegovanou mechanickou továrnu na výrobu přístrojů a strojů (SAG). Postavil Mariánskou huť s kuplovnou – první v českých zemích, provozovanou od roku 1812 – a právě zde se začalo s odléváním umělecké litiny.
Přítel umělců a mecenáš vědy
Hugo František starohrabě ze Salm-Reifferscheidtu byl mužem mnoha zájmů. Přátelil se s J. W. Goethem, podílel se na založení dnešního Moravského zemského muzea a spolupracoval s architektem Ludwigem Förstrem na experimentech s litinovými domy. V roce 1835 stihl ještě založit cukrovar v Rájci, ale jeho zdraví už tehdy sláblo.
Po měsících fyzických i duševních potíží zemřel 31. března 1836 ve Vídni – den před svými šedesátými narozeninami. Jeho životní odkaz však zůstal pevně spjat s počátky průmyslové revoluce na Brněnsku.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.