Tady se závodilo! Zarostlé patníky připomínají původní Masarykův okruh

Filip Živný14. května 2025
Tady se závodilo! Zarostlé patníky připomínají původní Masarykův okruh
Tady se závodilo! Zarostlé patníky připomínají původní Masarykův okruhZdroj: Ivo Dvořák / Pocket Media
Že Masarykův okruh je pětikilometrová závodní trať mezi Ostrovačicemi a Žebětínem? Ano! A ne. Původní Masarykův okruh byl téměř šestkrát delší a závodilo se přímo mezi brněnskými domy. Připoutejte se a vítejte u dalšího dílu Kuriózní středy.

V září to bude přesně 95 let, co měli Brňané možnost vidět první automobilový závod na zbrusu nové závodní trati. Její podoba, délka i umístění se několikrát měnily, tradice však zůstává živá. Vydejte se s námi po fascinujících stopách brněnského fenoménu – Masarykova okruhu.

Eliška Junková, Louis Chiron a první Masarykův okruh

Historie brněnských automobilových závodů se začala psát už v roce 1930, kdy s podporou světoznámé automobilové závodnice, královny volantu Elišky Junkové, vznikla trať pojmenovaná po prezidentu republiky. Vedla od Bosonoh přes Veselku, Popůvky, Ostrovačice, Žebětín, Kohoutovice, Pisárky a Nový Lískovec zpátky do Bosonoh, jedno kolo měřilo dnes těžko uvěřitelných 29 kilometrů. Na několika místech podél trasy starého okruhu, který vedl mezi kopci i mezi samotnými domy městských čtvrtí, je dodnes možné najít původní betonové patníky. Často schované za stromy, křovím a vysokou trávou, občas však vedle silnice viditelné na první pohled.

Patníky coby pozůstatky starého okruhu
Patníky coby pozůstatky starého okruhuZdroj: Ivo Dvořák / Pocket media

Podzimní závody v roce 1930 odstartovaly slavnou etapu plnou ještě slavnějších závodnických jmen, které se do Brna podařilo dostat právě zásluhou Junkové. S předválečnou dobou je nejvíce spojeno jméno legendárního jezdce Louise Chirona, který zde se svým pověstným stylem vyhrál několik mistrovství a nejrychlejší kolo zajel i na prvním poválečném závodě, jenž se konal v roce 1949.

 

Vládu přebírají motocykly

O pouhý rok později už začaly na zkráceném okruhu (přišel o svou západní část, a jedno kolo tak nově měřilo něco přes 17 kilometrů) hrát prim místo automobilů silniční motorky. Jedním z nejlepších českých jezdců všech dob, který v Brně také závodil a měl Brno dle svých slov velice rád, byl František Šťastný. V době jeho největší slávy, kdy Jawa s čtyřtaktními dvouválci držela krok se světovou konkurencí a Šťastný v Brně vyhrával, nebyl ještě závod zapsaný v kalendáři mistrovství světa (k tomu došlo až po dalším zkrácení okruhu v roce 1965).

O to větší nadšení pak vzbudilo jeho třetí místo z roku 1968, kdy se jedinkrát na domácí trati ve světové konkurenci prosadil. Opojná doba pro brněnské motocyklové fanoušky, kdy se na Masarykově okruhu proháněli závodníci jako Giacomo Agostini nebo Mike Hailwood, se začala chýlit ke konci v druhé polovině 70. let. Spolu se stále se zpřísňujícími bezpečnostními požadavky, jimž přírodní trať přestávala vyhovovat. Poslední mistrovství světa se na ní odehrálo roku 1982.

Nová trať, nová éra

Moderní uzavřená závodní dráha byla dokončena v žebětínských lesích u západní části původního Masarykova okruhu v roce 1987 a započala tak nová éra brněnské Velké ceny trvající dodnes. Při ní se na okruhu mnohokrát předvedl i fenomenální Ital Valentino Rossi (na brněnské trati dokonce v pouhých 17 letech vyhrál svoji první Grand Prix v kariéře).

Ačkoli největší závody tu stále patří motocyklům, už od vzniku nového okruhu na něm můžeme sledovat i zápolení automobilových závodníků, na přelomu 80. a 90. let tu jel například pozdější několikanásobný šampion Formule 1 Michael Schumacher. Jak je to se závody na Masarykově okruhu dnes? MotoGP se letos po pětileté pauze (a rekonstrukci okruhu) do moravské metropole vrací a v termínu 18.–20. července se tak opět můžete přijít podívat na Velkou cenu Brna.

Současný Masarykův okruh
Současný Masarykův okruhZdroj: archiv Automotodromu Brno

BONUS: V hlavní roli Karel Gott a Věra Ferbasová

Karel Gott řídí koňské spřežení po Kounicově ulici, aby ho před hotelem Continental písničkou přivítal Bob Frídl s Marthou a Tenou Elefteriadu… a následně všichni odjeli historickými vozy na Masarykův okruh, doprovázení sborem hasičů s trubkami a velkým transparentem „V HUDBĚ NAJDEŠ ÚLEVU, S KARLEM GOTTEM UHASÍME ŽÍZEŇ PO ZPĚVU“? Ne, to není nějaký náš bizarní sen, ale začátek pořadu Gott – party z roku1970.

Nejde zdaleka o jediný film, ve kterém se Masarykův okruh objevuje (rozhodně však je to ten nejkurióznější). Nejstarší snímek využívající brněnský závodní okruh, který jsme dohledali, je Slečna matinka z roku 1938. Komedie Vladimíra Slavínského s okouzlující Věrou Ferbasovou totiž začíná v Brně a nabízí záběry závodů právě na prvorepublikovém Masarykově okruhu.

 

Kuriózní středa

Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.