Tak máme náplavku. Ale věděli jste, že Brno mělo své „Benátky“?
Místy divoká a nepředvídatelná, místy líně se vinoucí, po cestě sbírá sluneční paprsky i lidské příběhy. A pro historii i současnost města Brna je naprosto zásadní. Když se přes přehradu převalí do Brna, jako by se zklidnila a jen na okolní město nevinně pomrkávala. Přesto dokáže vycenit zuby, nejstarší povodeň je doložena již k roku 1257. To je Svratka.
Seznamte se, Švarcava
Největší přítok Dyje a osmá nejdelší řeka České republiky měří 168,49 km, protéká Vysočinou i Jihomoravským krajem a na Vysočině její břehy tvoří část historické hranice mezi Čechy a Moravou. Německy se řeka kvůli tmavému podloží nazývala Schwarzava (počeštěno na Švarcava), jméno Svratka zřejmě pochází ze staročeštiny a odkazuje ke slovu „svorti“, tedy vinout se. Svratka pramení pod Žákovou horou nedaleko obce Cikháj v nadmořské výšce 772 m, najdete na ní přehrady Vír I a Vír II (a samozřejmě náš Prýgl! – na ten se podíváme v samostatném článku zanedlouho), na jihu Brna se do ní pak vlévá největší přítok, její brněnská „sestřička“ Svitava.
Řeka Brno tvořící
Základy města Brna bychom našli po kolena ve vodě – historikové se totiž domnívají, že brod přes řeku Svratku v místech pozdějšího Kamenného mostu spojujícího ulice Poříčí a Vídeňská sloužil od pradávna cestujícím obchodníkům, a právě kolem něj začala vznikat osada s atributy významné obchodní křižovatky. Archeologické nálezy v místě dnešních Pisárek dokládají osídlení oblasti už v 6. století našeho letopočtu. Na otázku – kde vzniklo Brno? bychom tedy mohli odpovědět, že samozřejmě (jak už název čtvrti napovídá) na Starém Brně, právě v okolí Kamenného mostu. Teď se podíváme na několik dalších zajímavostí z historie i současnosti Svratky.
Osada, po níž se slehla zem
Všimli jste si někdy po cestě Žabovřeskou ulicí malé osamocené kapličky v úbočí kopce pod Wilsonovým lesem? Kaple svatého Antonína je pozůstatkem již neexistující samostatné německé osady Kamenný mlýn. Ta se utvořila v 19. století kolem středověkého mlýna na řece Svratce (první zmínka o mlýnu samotném se datuje už do roku 1366). Osada o několika desítkách domů, jež disponovala výčepním právem a roku 1857 v ní vznikla textilní továrna A. F. Schwaba a synů, byla k Brnu připojena v roce 1919. V 70. letech 20. století však všechny její budovy, až na zmíněnou kapli, padly za oběť stavbě komunikace z Pisárek do Komína a Bystrce.
Svratka pro sport stvořená
První organizovaný veslařský klub v Brně, německý Brünner Ruderverein, vznikl v roce 1869 v Jundrově – jeho loděnice, ač nevyužívaná, stojí na svém místě při ulici Veslařská dodnes. Za první republiky sídlily na Svratce rovnou čtyři veslařské spolky, talenty tohoto sportu vychovává Brno dodnes. Řeku však brázdí také dračí lodě či kanoisté. Raději šlapete do pedálů? Svratku lemuje cyklostezka, po níž se můžete vydat příjemnou projížďkou až k soutoku se Svitavou. Kolem řeky také naleznete mnoho sportovních areálů, jmenujme Káčata, areál HROCH nebo komárovský Komec.
Průmysl a brněnské Benátky
Možná ještě významnějším než řeka samotná byl pro rozvoj Brna dnes již neexistující Svratecký náhon, (zřejmě ve 13. století) uměle vytvořený vodní tok odpojující se od Svratky zhruba v místech dnešního koupaliště Riviéra. Ten přiváděl vodu do města, spolu s náhony odpojujícími se od Svitavy umožňoval fungování několika mlýnů či lázní a od 18. století také provoz textilních fabrik, pro něž nebyl v brněnských řekách dostačující průtok vody. Brno je samozřejmě na mnoha místech malebné i dnes, ale část Svrateckého náhonu protékajícího pod Petrovem dělala z oblasti kolem Dornychu extra romantickou záležitost. Kvůli vodě vinoucí se přímo kolem měšťanských domů se této lokalitě také říkalo „brněnské Benátky“.
Kde se Brňané koupali před 100 lety?
Hádáte správně, také na Svrateckém náhonu, v místech, kde dnes ústí Výstavní ulice do Mendlova náměstí, byste lázně našli už v 19. století. V červenci 1928 byly otevřeny v nové podobě dle návrhu Bohuslava Fuchse. Oblíbené funkcionalistické lázně, jimž dominovala jednopatrová budova s plochou střechou a šatnami o kapacitě až 7 000 návštěvníků, byly poničeny při bombardování za druhé světové války a následně padly za oběť přestavbě Mendláku v 60. letech 20. století.
To jsou Nové sady?
Nové sady byste ještě před 200 lety pravděpodobně dle dnešního vzezření neidentifikovali. Mohl za to protékající Svratecký náhon, u kterého stál Lamplův mlýn – zhruba v místech, kde dnes najdete budovu městských lázní dle návrhu Bohuslava Fuchse, současně využívanou coby zdravotnické středisko. Dominantou prostoru byl vysoký komín, který stál v místech vstupního schodiště lázní. Komín patřil k parním strojům pohánějícím čerpací stanici. Tím část o Svrateckém náhonu končíme – dnes se z něj nezachovalo vlastně vůbec nic viditelného, jedinou jeho připomínkou je propustek pod náspem ze strany Nových sadů vlevo od ulice Úzké.
Po náplavce už se prohání cyklisti
Přeneseme se zpátky do přítomnosti. Část protipovodňových opatření od Ronda po Riviéru je dokončená a cesty kolem řeky, tvořící novou brněnskou náplavku, již brázdí první cyklisté, in-linisté i běžci. Kavárna v budově s nápisem Rullerovo nábřeží však zatím v provozu není, Brno-střed se teprve chystá hledat provozovatele, čili kdy si na náplavce dáme espresso tonic s nohama ve vodě, je zatím nejisté. Budování protipovodňových opatření bude pokračovat etapou od železničního mostu na Uhelné po sportovní areál v Komárově, její budování by mělo odstartovat příští rok.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.