Unikát jménem UXA. Slévárna přežila obě války i znárodnění, funguje dodnes
Z malé dílny přední slévárnou
První brněnská slévárna s kuplovnou vznikla roku 1861 zásluhou Ignaze Storka na dnešní Křenové ulici. O čtyři roky později, roku 1865, přibyla další – společnost Wannieck a Phil. Jellinek, která sídlila na Trnité ulici. V jejím provozu dlouhá léta působil jako správce Adalbert Uxa. Ten se však roku 1885 rozhodl postavit na vlastní nohy a nedaleko, na dnešní Svatopetrské ulici, založil vlastní slévárnu.
Uxa byla jedinou slévárnou na temperovanou litinu v tehdejším Rakousko-Uhersku.
K rozjezdu vlastního podniku pomohli Adalbertu Uxovi jeho bratři Franz, Wenzl a Josef, kteří do rodinného podniku vstoupili jako spolumajitelé. Malinká slévárna, ve svých prvopočátcích dílnička o rozměrech 6 x 6 metrů s jednou kelímkovou pecí, se brzy rozrostla ve velký výrobní areál. Před první světovou válkou zaměstnávala Uxa 450 dělníků, čímž se vypracovala na přední místo svého oboru. Navíc byla jedinou slévárnou na temperovanou litinu v tehdejším Rakousko-Uhersku, která používala kupolovací pece namísto tavení v tyglících.
Uxova slévárna stála nedaleko několika menších textilních továren, které od roku 1849 vznikaly na soutoku Svrateckého a Svitavského náhonu a staly se základem pro pozdější areál Vlněny. Stavba slévárny tak významně přispěla k tomu, že se Komárov ležící v dříve bažinaté oblasti pod městem protkaném řekami, vodními kanály a náhony začal přetvářet v tovární čtvrť.
Silné meziválečné období a znárodnění
Ačkoli rozpad monarchie po první světové válce znamenal pro mnoho tehdejších firem ztrátu odbytu a z toho plynoucí existenciální potíže, Uxova slévárna ustála tuto dobu na pevných nohou. V meziválečném období byly sortimentem slévárny rozličné odlitky ze šedé a temperované litiny pro textilní průmysl, včetně řetězů – kromě čepových řetězů s ocelovými čepy vyráběla také speciální Ewartovy rozpojovatelné řetězy. Bez výraznějších změn vyráběla tento sortiment slévárna až do konce 40. let 20. století, kdy podnik dosahoval počtu 700 zaměstnanců.
Výraznou změnu přinesly pro slévárnu až roky po druhé světové válce. V roce 1949 byla firma znárodněna a později přejmenována na Juranovy závody podle slévače, prvního komunistického poslance a odbojáře Josefa Jurana (později ZTS). Výroba se v období socializmu přeorientovala na hydraulické prvky (rozvaděče, ventily aj.), hořáky na kapalná paliva a komponenty pro zbrojní průmysl.
Novodobá historie
V roce 1993 byla slévárna privatizována pod názvem UXA spol. s r.o. a v roce 2008 byl 60% podíl na slévárně odprodán italské společnosti IUMEX S.p.A, která pokračuje ve výrobě a vývozu především do zemí západní Evropy. Slévárna se nachází mezi ulicemi Kovářská, Dornych, Široká a Plotní v Brně, v místní části Komárov na ploše přibližně 1 ha zaujímající většinu bloku, o který se dělí s několika pavlačovými domy, v nichž dříve bydleli místní dělníci. Komplex továrních budov byl z velké části zachován v původním rozsahu. V areálu se nacházejí dvě administrativní budovy z počátku 20. století v historizujícím stylu, dominantu areálu tvoří dvojice komínů postavených v roce 1905 firmou Josef Leinker, které lze pohodlně sledovat prakticky z celého Komárova.
Fotky spojené napříč časem
Historická fotografie zaměstnanců slévárny z roku 1910 inspirovala brněnského fotografa Romana France, aby po více než sto letech tento koncept zopakoval. „Focení jsem chystal více než rok. Občas jsem do slévárny zašel, abych zjistil, kdy je tam jaké světlo a jak by se fotky daly udělat,“ přibližuje Franc. Při samotném focení pro něj byla klíčová atmosféra, spolu s vedením slévárny proto pro zaměstnance zajistil sto řízků, bramborových salátů a piv. V jídelně pak při této „oslavě“ vznikl první snímek. Další dva venku a ve výrobní hale. „Cítil jsem obrovskou podporu od zaměstnanců i vedení, až mi z toho běhal mráz po zádech,“ říká fotograf.
„Fotka v uličce s komínem. Chtěl jsem zachytit nejstarší část slévárny a komíny. Taky jsem chtěl, aby se tahle fotka blížila nejvíce té původní – sto let staré. Symbolicky. Borci mně pomohli vyskládat pyramidu z železných beden na litinový odpad. Sedm řad do výšky. Báli se, že to bude moc vysoko a bedny spadnou dolů a oni s nima. Já jsem stál ve vzduchu na kovové konstrukci, kterou vezla ještěrka, a musel jsem je motivovat, že to bude dobrý, ať se k sobě přitulí a koukají na mě.“ – Roman Franc
Poslechněte si příběh slévárny UXA
Richard Večeřa, absolvent dnes již zaniklé průmyslovky na Šujanově náměstí, nastoupil do Slévárny Uxa spol. s r. o. v roce 1994 jako konstruktér. V průběhu let prošel téměř všemi klíčovými vedoucími pozicemi a od roku 2008 zastává funkci výrobního ředitele. Se slévárnou je podle svých slov spojen nejen pracovně, ale i osobně – díky dlouholeté spolupráci k ní získal silný vztah. Večeřa se také ve volném čase věnuje amatérskému výzkumu historie původní slévárny bratří Uxů a dalších brněnských slévárenských podniků. Jeho povídání si můžete poslechnout na webu GOTOBRNO.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské unikáty a ukazuje město v nečekaných souvislostech.