Vesnice uprostřed města sedí na dně bývalého kamenolomu. Kamenka je unikát
Malé, na sebe nalepené domky, mnohdy ozdobené vitrážemi, malbami či soškami, prašné cesty, děti a zvířata pobíhající po ulici. A to vše jen patnáct minut chůze od centra Brna, představujeme vám Kamennou čtvrť…
Dělnická kolonie
Kamenka se nachází na dně bývalého kamenolomu – první obydlí se ve vytěženém pískovcovém lomu na severním svahu Červeného kopce začala objevovat ve 30. letech 20. století. Prvním obyvatelem byl údajně Jan Vychodil, který se v roce 1925 nastěhoval do domu, který zde již stál a sloužil původně jako správní budova lomu a sklad střeliva. Poté začaly přibývat další nuzné domky, které si zde stavěli dělníci pracující v nedaleké Kohnově a Jílkově cihelně, odkud také pocházela většina stavebního materiálu, tedy zpravidla nepodařené cihly, které dělníci od majitele cihelny buď dostávali anebo je potají vynášeli. Už v roce 1929 bylo v Kamenné kolonii kolem sta domků a o mnoho víc už jich nepřibylo. V současné době je na dně bývalého lomu asi 130 domků.
Sídlo umělců a bohémů
Domky v Kamenné kolonii vznikaly živelně, mnohdy bez vědomí úřadů a byly vnímány jako určité provizorní příbytky chudého obyvatelstva – stejně jako další brněnské chudinské kolonie, jako byla například Divišova čtvrť, Písečník, Slatinka či Olší. Na rozdíl od jiných kolonií si však Kamenka uchovala svůj pozoruhodný charakter, a to zejména díky umělcům a bohémům, kteří se sem v 60. a 70. letech začali stěhovat. Původní obyvatelé Kamenky se postupně přesunovali do vznikajících sídlišť, do paneláků s komfortem funkční kanalizace, s vlastními vodoměry a tramvajovou zastávkou pár metrů od domu.
Umělcům naopak učaroval genius loci a postupně domky za nízké ceny odkupovali a následně opravovali. V 90. letech už Kamenka ztratila pověst nuzného obydlí deklasovaných vrstev a etablovala se jako sídlo umělců a bohémů. Některé nešvary provizorních obydlí zde ovšem zůstaly dodnes, k problémům čtvrti patří chybějící kanalizace, vodoměry společné pro několik domů, špatná dostupnost městskou hromadnou dopravou a téměř žádný prostor k parkování. Veřejně diskutovaným problémem obyvatel Kamenky je také problém s pozemky, na nichž domy stojí – ty totiž vlastní město a majitelé domků dlouhodobě usilují o jejich odkoupení. Prozatím se nesetkali s valným úspěchem.
Bez šalin i aut
Ačkoli je Kamenka součástí městské části Brno-střed a do centra města je to pěšky asi patnáct minut, stejně se tady budete cítit jako na vesnici. Do lesa dojdete za minutu, nejezdí zde tramvaje ani auta, na cestách se líně povalují kočky a děti pobíhají po ulicích a uličkách. Když večer zajdete do místní hospody Duckbar, budete mít dojem, že se tu všichni znají. Místní zde pravidelně pořádají Štefanské hody (na počest Stefana Schoedela, který v Kamenné čtvrti žil), karnevaly nebo oblíbené oslavy Prvního máje. Během slavností se ulice i louka nad Kamenkou zaplní stánky a lidmi a proudí sem davy Brňanů. Ze sousedských setkání se tak mnohdy stává spíš přeplněný městský pouliční festival. Nicméně bizarní namačkané domečky a okolní strmé skalní stěny lomu stále vytváří okouzlující a jinde neviděnou kulisu.
Kamenka žije hudbou
Už 20.–22. 6. oživí již pošestnácté líný a poklidný život Kamenné kolonie festival Kamenka Open. Multižánrová hudební akce, vzniklá z iniciativy místních, má za cíl podpořit komunitní život, mezigenerační setkávání a začínající i známější umělce. Letos vystoupí třeba Beach Bum, Funky Chicken, Escola Samba, Czardashians, Vilém Spilka Qartet nebo Cimbálová muzika tvojého dědy. Chybět nebude graffiti jam, kovářský workshop ani fire show.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.