Vzhůru na zahrádku aneb komunitní zahradničení v Brně
Už ve středověku se v klášterních zahradách pěstovaly léčivé byliny, zelenina i ovocné stromy. Ve městech vznikaly první měšťanské zahrady, zatímco na venkově bylo zahradničení nedílnou součástí běžného života. První zahrádkářské kolonie vznikaly v 19. století jako reakce na urbanizaci a potřebu zeleně ve městech.
Za první republiky se stát rozhodl podporovat zakládání zahrádek, a to kvůli zdraví obyvatel i jejich soběstatčnosti. Největší rozmach ale přišel po 2. světové válce, kdy zahrádky sloužily jako zdroj potravin i místo pro relax. V roce 1957 vznikl Český zahrádkářský svaz, který kolonie sjednotil pod jednu organizaci.
Po roce 1989 zájem na čas upadl, ale od roku 2010 znovu roste tentokrát s důrazem na ekologii, komunitu a městský životní styl. Komunitní zahrady dnes najdeme v mnoha městech, často jako otevřený prostor pro veřejnost, vzdělávání a setkávání sousedů.
Tradiční zahrádkářské kolonie
Napříč Brnem najdete několik zahrádkářských kolonií, které nabízí prostor pro pěstování zeleniny, ovoce a květin, a zároveň slouží jako místa pro relaxaci a setkávání s ostatními milovníky zahradničení.
V Rajhradě najdete Zahradu Bez Starostí. Členové mají k dispozici sdílené vybavení a zázemí pro relaxaci a setkávání. Zahrada má 2000 m². A momentálně na ní zahradničí 14 rodin. Pokud se rozhodnete pro členství, tak na vás čekají záhony až do velikosti 35 m². Každý záhon je dopředu osázen ovocnými keři a trvalkami, což má členům usnadnit začátek pěstitelské kariéry. Jako člen máte svoji polici v zahradní chatce. Máte také k dispozici posezení, ohniště, houpačka, pískoviště, WC, veškeré potřebné nářadí. Nabízí i možnost pořádání rodinných oslav přímo v prostředí zahrady.
Letos se také chystají další tři komunitní zahrady. Největší bude v Bernáčkově ulici v Dolních Heršpicích, další budou v Kohoutovicích a v Černých Polích. Zahrada v Černých Polích bude svou rozlohou patřit k těm menším.
Zahrádková osada je také na jižním svahu Žlutého kopce nad ulicí Hlinky a na svazích Brno-Pisárky. Je rozdělena na několik úseků a slouží k pěstování ovocných i okrasných stromů, keřů, vinné révy, zeleniny, květin a jiných plodin, ale současně i k aktivnímu odpočinku uživatelů zahrádek a jejich rodin.
Na Kraví hoře se nachází jedna z nejstarších zahrádek v Brně, s historií sahající do 30. let 20. století. Kolonie je spravována členy Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Brno a má rozlohu přibližně 37 726 m2. Každá ze 153 zahrádek zabírá plochu 10x20 m a je v ní velká besídka.
Komunitní zahrady pro veřejnost
Pro ty, kteří nevlastní zahrádku, ale chtějí se zapojit do pěstování a komunitního života, existuje mnoho možností.
Otevřená zahrada na Údolní ulici nabízí i nejrůznější vzdělávací akce zaměřené na ekologii a udržitelnost. Najdete tam výukovou zahradu čtyř živlů i bývalou Boromejskou zahradu, kde zažijete zemědělský koloběh od hlíny až po vidličku. Otevírá se 26. května. Vstupné je dobrovolné. Pokud vám ze zahradničení vyhládne, tak se můžete zastavit do místního bistra.
V Kohoutovicích najdete Rybku. Jde o projekt Diecézní charity Brno, který je otevřen dobrovolníkům a nabízí prostor pro společné pěstování a komunitní aktivity.
Komunitní zahrada Židenice, která vznikla na jaře 2020 z popudu organizace Kokoza ve spolupráci s Kauflandem, je spolek zahrádkářů snažících se kromě pěstování nejrůznějších plodin o podporu komunitního života a přispívá svým malým dílem o rozvoj obecní zeleně. V průběhu roku se zde tak pořádají akce, které slaví začátek a konec zahradnické sezóny.
V Nové Zbrojovce také vznikl prostor pro komunitní zahradu. Plocha je včetně materiálu připravena k výsadbě rostlin, květin nebo keříků. K dispozici jsou vyvýšené záhony, ohniště, pumpa s vodou a nějaký materiál.
Studio Yoga Garden se dlouhodobě zaměřuje na budování komunity a plánuje vytvořit prostor pro komunitní zahradničení. Jejich filozofie podporuje udržitelný životní styl a propojení s přírodou.