Z Brna do Francie: Divadlo Radost přivezlo české loutkářství do Rennes a Paříže

Divadlo Radost znovu překračuje hranice. Po úspěšném loňském turné v USA letos zamířilo do Francie, kde připravilo výstavu Cesta loutky. Ta představila téměř osmdesátiletou historii brněnského souboru a ukázala české loutkářství jako živé umění plné poetiky, tradic i současné energie. Interaktivní expozice vznikla tak, aby inspirovala publikum všech generací — od dětí až po profesionální divadelní tvůrce.

Po Americe přichází Francie

Brněnské Divadlo Radost opět dokazuje, že loutkářství je světový jazyk. Po loňské americké misi, během níž navštívilo osm měst v šesti státech USA a představilo se mimo jiné i v prestižním Center for Puppetry Arts v Atlantě, se letos vydalo do Francie. Výstava Cesta loutky zavítala na šestnáct dní hned do dvou měst — nejprve do Théâtre Lillico jeune public v Rennes a poté do pařížského Théâtre Halle Roublot.

Interaktivní výstava pro děti, dospělé i profesionály

Výstava byla koncipována jako divadelně-interaktivní expozice, která spojuje vizuální, vzdělávací a performativní zážitek. Návštěvníci měli možnost sledovat příběh českého loutkářství skrze dvě osobité postavy — Čas a Tradici. Herečka Sabina Šlachtová, ztvárňující Tradici, otevřela cestu sebevědomým a hrdým vyprávěním o kořenech loutkářství. Jejím věrným průvodcem je Čas, v podání Jiřího Skovajsy, který nikdy nezastaví, všechno si pamatuje a vede výpravu přes klíčové milníky až k současnosti. Hlasové doprovody pro francouzské publikum zajistili Aude Stulírová Martin a Pierre Nadaud.

Sto loutek, které psaly historii

Expozice zachytila téměř osmdesátiletou historii Divadla Radost — od jeho vzniku ve 40. letech až po současnost. Celkem se představilo přibližně sto originálních loutek z archivu divadla, který je unikátní nejen svým rozsahem, ale i nepřetržitou kontinuitou. „Jejich vznik je neodmyslitelně spojen s profesionálními divadelními ateliéry, které ovládají loutkářské technologie a zároveň přitom mají skvělé výtvarné cítění,“ říká ředitel Pavel Hubička.

Celkem se představilo přibližně sto originálních loutek z archivu divadla.

Loutkářská dílna: kde příběhy dostávají tvar

Součástí výstavy byla i oblíbená loutkářská dílna. Děti i dospělí mohli pozorovat proces vzniku loutky, ptát se výtvarníků na výtvarné i technologické principy a nakonec si zkusit loutku rozpohybovat. Do Francie se jako reprezentantky tvůrčího ateliéru vydaly Zora Šebestová a Alena Křížová. Ta má k projektu velmi osobní vztah — vytvořila téměř všechny loutky kromě těch nejstarších. A jedna loutka má v jejím srdci zvláštní místo: Kašpárek, vytvořený podle jejího vlastního návrhu pro inscenaci Kašpárek čaruje z 90. let.

České loutkářství jako živý organismus

Projekt Cesta loutky nepředstavuje české loutkářství jen jako uzavřenou kapitolu minulosti, ale jako umění, které je stále živé, mění se a hledá cestu k novým divákům. Výstava otevřela dialog o estetice, tradici, řemeslu i současných vývojových směrech. A právě to je důvod, proč Divadlo Radost pravidelně překračuje hranice — cesta loutky nikdy nekončí.

Advertorial