Story
Co přinese letošní ročník?
Festival ŠTETL FEST se vrací do Brna v termínu od 27. do 31. srpna. Letošní ročník nabízí celkem 130 akcí v prvorepublikových vilách a lokalitách s židovskou historií propojených tématem „Konec války?“ Na co se můžeme těšit?
Na co se můžeme těšit?
Čtvrtý ročník mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL FEST se i letos uskuteční na přelomu letních prázdnin, konkrétně od 27. do 31. srpna. Festival nabídne bohatý program v několika brněnských lokalitách, včetně ikonických brněnských vil. Židovskou kulturou ožije Divadlo Husa na provázku, Besední dům, Institut Paměti národa nebo Stará radnice. Součástí festivalu bude také výlet do Lomnice u Tišnova po stopách významných brněnských rodáků Otto Eislera a Leo Eitingera.
Konec války?
Letošní ročník festivalu nese podtitul „Konec války?“. V roce, kdy si připomínáme 80. výročí konce druhé světové války, nastoluje festival věčně aktuální téma trvání, cykličnosti a původu konfliktů – minulých i dnešních. Kromě připomenutí nacistické historie v Brně se festival zaměří na osudy brněnských uprchlíků, kteří díky Nansenovým pasům našli nový domov v Norsku. Představí život a dílo architekta Otto Eislera, autora funkcionalistické brněnské synagogy i areálu brněnské ZOO. Vyhlášeny budou i výsledky soutěže Srdce je oheň, během které zpracovávali žáci a studenti časopisy po vzoru těch, které vycházely v terezínském ghettu.
Speciálním tématem festivalu je Swing za holokaustu – hudební odboj, který i přes zákaz představoval formu odporu proti nacismu. Naději a inspiraci přináší výstava a publikace o rabínovi Richardu Federovi, jenž jako jediný přeživší své rodiny dokázal po dvacet let obnovovat brněnskou židovskou obec. Významnou součástí festivalu je i setkání s potomky židovských průmyslnických rodin, které válka z Brna navždy oddělila. Letošními hosty budou potomci rodiny Engelsmannových, kteří do Brna přijedou z USA i Austrálie.
Kam na ŠTETL FEST
Očekávání
Hvězdy letošního programu
Letošní ŠTETL FEST nabídne to nejzajímavější z židovské kultury a historie – např. literární soutěž inspirovanou dětskou časopiseckou tvorbou v Terezíně, divadelní zpracování Deníku Anny Frankové nebo setkání s potomky židovských rodin, které z Brna vyhnala válka. Co si nenechat ujít?
Srdce je oheň
Literárně-výtvarná soutěž „Srdce je oheň“ vznikla ve spolupráci s Gymnáziem Přírodní škola a jejím cílem bylo propojit minulost s přítomností prostřednictvím autentické tvorby dnešních studentů. Po vzoru časopisů, které v terezínském ghettu tvořily děti a mladí lidé, vznikly desítky nových časopisů reflektujících témata lidských práv, bezpečí a solidarity. Vybrané práce budou vystaveny v Institutu Paměti národa a vítězný časopis bude během festivalu také tištěně distribuován. Gymnázium Přírodní škola uvede komponovaný pořad, ve kterém zazní ukázky ze soutěžních textů i zhudebněné verše terezínských dětí.
Návraty do Brna: Rodina Engelsmannových
ŠTETL FEST letos přivítá potomky rodiny Engelsmannových, kteří přicestují z USA a Austrálie, aby navštívili město svých předků. Jejich příběh začíná u Felixe Engelsmanna, významného textilního podnikatele židovského původu, který si ve 30. letech nechal postavit vilu na Hlinkách. V ní však s manželkou Olgou žili jen krátce, a nakonec byli nuceni emigrovat. Beseda s jeho vzdálenými příbuznými, kteří se do Brna vrací jako 3. a 4. generace, nabídne silné osobní svědectví o ztrátě domova, přerušení rodových linií i o síle paměti, která překonává roky i vzdálenosti.
Anna Franková
Třináctiletá dívka, malý pokoj skrytý za knihovnou a tichá odhodlanost zachytit svět, který se rozpadá – Deník Anny Frankové se stal jedním z nejznámějších svědectví o hrůzách druhé světové války. Nové divadlo z Nitry odehraje příběh, který dodnes oslovuje čtenáře po celém světě. Inscenace sleduje Annin život v utajení, její touhu po svobodě, víru v dobro a odvahu psát i ve chvílích, kdy ticho skrýše dusí každé slovo. Diváci budou svědky nejen jejího příběhu, ale i síly psaného slova jako prostředku odporu, paměti i naděje.
Přepište dějiny: Náboženství a válka
Oblíbený podcast Přepište dějiny se ve svém živém festivalovém vydání v neděli 31.8. zaměří na citlivé a stále aktuální téma: roli náboženství ve válečných konfliktech. Historici Michal Stehlík a Martin Groman budou debatovat o tom, jak víra ovlivňovala rozpoutání, vedení i ukončování válek ve 20. století – a to nejen v českém kontextu, ale i v širších evropských a světových souvislostech. V diskusi zazní otázky o vztahu mezi ideologií a spiritualitou i to, jak si Češi své dějiny vyprávějí – a proč to dělají právě tak.
Melody Makers: Swingová elegance
Orchestr Melody Makers přenese návštěvníky festivalu do časů 20.–40. let minulého století – od prvních jazzových tónů až po zlatou éru swingu. V Besedním domě se v čele orchestru představí Vojtěch Havelka, zpěvák, herec a kytarista, který s lehkostí a šarmem navazuje na tradici svého otce Ondřeje Havelky. Nedělní večer 31.8. s Melody Makers bude nejen hudebním zážitkem, ale i nostalgickým návratem do éry elegance, rytmu a radosti ze života.
Makabiáda – den sportu
Pátek 29.8. bude na ŠTETL FESTU patřit sportu. Ve vile Stiassni proběhne Makabiáda, židovská olympiáda pro malé i velké, sportovce i nadšence. V elegantním duchu se můžete zapojit do workshopů šermu a tenisu s profesionálními trenéry, nebo změřit síly v makabi-trojboji – zahrnující běh, střelbu na terč i obratnost s pálkou. Lákadlem je také orientační běh přímo v zahradě vily. Součástí bude taky tvořivá dílna, ze které si každý odnese vlastnoručně vyrobenou sportovní pomůcku. Atmosféru doplní kavárna, stezka bosou nohou i volná zóna k odpočinku.
Petra Procházková a Sophie von der Tann
Dva konflikty, dva pohledy, dvě novinářky, které dlouhodobě sledují svět z míst, kde jde o život. Petra Procházková, respektovaná válečná reportérka a humanitární pracovnice, přinese do Brna své zkušenosti z Ukrajiny – ze země zmítané válkou, kde se denně mění nejen frontová linie, ale i lidské osudy. Druhý pohled přináší Sophie von der Tann, reportérka německé televize ARD, která se letos vydala do Pásma Gazy, aby popsala situaci přímo z epicentra izraelsko-palestinského konfliktu.
Norsko za války: Nečekaná záchrana
Výstava Nansenovy děti a doprovodné přednášky otevřou silné, a přitom málo známé téma válečné pomoci československým uprchlíkům v Norsku. Díky iniciativě architekta Odda Nansena se podařilo v roce 1939 dostat do Norska téměř čtyřicet židovských dětí a desítky dospělých – mezi nimi i osobnosti, jako byl brněnský architekt Otto Eisler nebo psychiatři Leo Eitinger a Berthold Grünfeld. Programová linie představí nejen osudy norských Židů a československých uprchlíků, ale také sílu občanské odvahy v nejtemnějších časech.
Rabi Feder Superhero: Víra jako síla
Výstava Rabi Feder Superhero ,instalována v Arnoldově vile, představí výjimečný životní příběh rabína Richarda Federa, a to v neotřelém komiksovém pojetí. Rabín Feder se po válce postavil do čela zdecimované židovské komunity a se stal tichým hrdinou bez pláště – jeho víra, laskavost a neochvějná morální autorita z něj učinily symbol naděje nejen v poválečném Československu. Výstava spojuje originální vizuální jazyk s historickou věrností a přináší inspirativní obraz člověka, jehož odvah a slušnost rezonují i dnes.
Brno v dobách nacismu: Místa paměti, příběhy odporu
Komentované prohlídky s historiky Martinem Koplíkem a Michalem Konečným nás zavedou na místa, kde se lámaly dějiny – do krytu pod Kraví horou, i na hrad Špilberk, proměněný nacisty v symbol jejich ideologie. Expozice v barokní kapli i v okruhu Hrad v rukou Wehrmachtu přiblíží proměnu duchovního i vojenského prostoru ve jménu totality. Procházka městem pak připomene nejen temná období nacistické správy a zánik židovské komunity, ale i příběhy odvahy, zrady a naděje.
Židovské Brno
Brněnské vily v Masarykově čtvrti představují unikátní svědectví meziválečné architektury i života jejích obyvatel, zejména židovských rodin, které zde žily a tvořily. Komentovaná prohlídka Arnoldovy vily nebo přednáška Michala Doležela o židovských vilách na Hlinkách odhalí propojení architektonických detailů s příběhy lidí, jejichž osudy byly ovlivněny dramatickými dějinami 20. století. Zvláštní pozornost si zaslouží vila Wittal, výstava přibližující život rodiny textilních podnikatelů Wittalových, i to, jak se osobní příběhy prolínají s širšími historickými událostmi.
