Návrat Narvanů: vzpomínky a nové vyhlídky
Můžeme se podívat do doby, kdy jste začínali? Provází to období nějaká zajímavá historka?
Zdenál: Celá ta doba byla zajímavá. I my jsme byli zajímaví a neklidní. Dá se říct, že téměř každé vystoupení, natáčení nebo další kapelní aktivity provázely nějaké zajímavé až bizarní historky. Ty, které jsou nezapomenutelné, nejsou veřejně publikovatelné.
Mikš: Docela zajímavé bylo, jak kolegové z Prahy říkali: „Narvan? A jó, to jsou ty NULAPĚTKY“, odkazujíc na bývalou telefonní předvolbu Brna.
Co jste dělali v období pauzy? Hráli jste v jiných kapelách? Nebo se podíleli např. na nějakých zajímavých projektech?
Zdenál: Ano, celou dobu jsme byli a jsme i nadále všichni hudebně aktivní. Hans Machala a já ve skupině „Kontrolla“, Hans ještě se skupinou Tloopa“.
Mikš: Obojí, muzikou se živím, takže kromě kapel, ve kterých hraju (Lidopop, Zadáci a další), jsem se jako kytarista/producent/zvukař/autor podílel na albech mnoha kapel/interpretů (nevím, jestli mám jmenovat - Lucie, Kabát, několik alb Rybičky 48, Mandrage, Marie Rottrová, Pavel Bobek, Robert Křesťan, Buty, Meky Žbirka, několik Superstar, Luboš Pospíšil a hodně dalších..). Taky jsme s bubeníkem Hansem Machalou spolu hráli v kapele Laputa.
Řekni, kde ty kluby jsou?
Narvan bylo svého času výrazné jméno na hudební scéně. Vzpomenete si, kde jste nejvíce hrávali? V kterém klubu? Čím bylo třeba místo specifické…
Zdenál: Hrávali jsme v podstatě po celé ČR, koncem 90. let byl v téměř každém městě fungující klub, ve kterém se odehrávala živá hudební produkce. Rádi vzpomínáme na hraní v Rock Depu ve Velkém Meziříčí, Dr.Max ve Vrchlabí – nebyla to lékárna…., Pod lampou v Plzni a samozřejmě brněnské kluby (Babylon, Mersey, Duna). ŘEKNI, KDE TY KLUBY JSOU?
Mikš: Já bych chtěl poděkovat všem, kteří měli (a mají) ty koule vůbec udělat hudební klub! Fakt poklona, všude jsem hrál (a hraju) rád. Specifický byl (třeba) klub Golet v Liberci – tehdy to byly z Brna nekonečné hodiny jízdy a pak jsme z auta vylezli do – celkem velkého – protijaderného úkrytu...
Kde jste zkoušeli? Zažili jste i kapelní noční můru v podobě vykradení zkušebny? A kde zkoušíváte nyní?
Mikš: Vykradení jsem zažil víckrát, myslím že poprvé ve Philadelphii (to kvůli Narvanu jsem se vrátil), tam jsme přišli s jinou partou o vintage nástroje, pak v Jaselské, potom na Francouzské... to nás nasměrovalo do hlídaných objektů. Vždyť nás vykradli i v titěrném protijaderném úkrytu v suterénu! Doteď nad tím kroutím hlavou.
Zdenál: Zkoušívali jsme ve sklepě domu na Jaselské ulici, kde bydlel Martin Pokora. Sklep byl charakteristický postapokalypticko-bunkrovní akustikou a sníženým stropem u vstupu, s kterým hlavy většiny členů souboru (zejména při stěhování aparatury a nástrojů) často přicházely do bolestivého kontaktu. V současnosti zkoušíme střídavě ve zkušebně nových členů v Náměšti nad Oslavou nebo v areálu VUT na Kraví Hoře. Obě zkušebny mají také spoustu zajímavých zvláštností. Ale jak my říkáme: „není důležité kde zkoušíme, ale s kým a co….“ A nás zkoušení baví.
Hodně lidí si vybaví smutnou událost, která kapelu Narvan poznamenala a na nějakou dobu ukončila její fungování. Kdo přišel s nápadem znovu začít hrát?
Mikš: Každých 5 let jsme dělali takovou vzpomínkovou událost na Flédě a jednou v Sonu, jen v roce 2020 to nevyšlo. V r. 2024 chtěli dva kamarádi – bývalí spolužáci – Martina Pokory společně oslavit narozeniny a skloubit to se vzpomínkou na Martina a Maria Feinberga a shodou okolností mi v té době Tomáš Sobotka z kapely Jezerel, se kterou jsem se potkával na koncertech (s kapelou Lidopop) zavolal, že by si rád někdy zazpíval songy Narvanu. No, stalo se...
Některé písně zazní v rozšířeném obsazení a jiných aranžmá.
Máte nějaké skladby, které hrajete nejraději a nebo naopak ty, které, třeba právě kvůli vzpomínkám, hrát nedokážete?
Mikš: No, já jsem docela rád, že nehrajeme (poněvadž jsou anglicky) ty songy, u kterých mě už před pětadvaceti lety tuhla ruka... Jinak jsem rád, že vůbec hrajem a vzpomínky a emoce k tomu patří.
Chystáte i nějaké nové songy? Budou na koncertě v dubnu i hosté? A proč jste se rozhodli právě pro prostory divadla?
Zdenál: Na koncertu v Mahenově divadle 8. dubna 2026 chystáme i písně z původních alb, které běžně na vystoupeních nehrajeme. A některé písně zazní v rozšířeném obsazení a jiných aranžmá. Mahenka je jedinečná – prostorem veliká, ale vlastně nečekaně intimní. Publikum nás bude mít takříkajíc na dosah. A Mahenovo divadlo je taky symbolika – prkna, co znamenají svět. Do světa vycestoval Mario, aby se zas vrátil do Brna a "našel" si nás. Exkluzivní interiér, špičkový zvuk a světla – to všechno nám pomůže vytvořit slavnostní náladu. A tu si pro završení vzpomínkového roku a zamávání klukům nahoru přejeme.
Mikš: Že budou nové songy se nedá vyloučit, tomu se ovšem budeme věnovat až po koncertě v dubnu, kde budou hosté: Milan Nytra – klávesové nástroje a dechaři z kapely Sajmon a Garfunkers.
Být lokální band z Brna, zpívali bychom v hantecu.
Plánujete tour po ČR? Nebo se vnímáte vyloženě jako lokální band z Brna a okolí?
Zdenál: Hraní kdekoliv se nebráníme! Kdybychom se vnímali jako lokální band z Brna, zpívali bychom v hantecu. Nebo kdybychom se vnímali jako světová kapela, tak v angličtině, čínštině nebo ruštině….
Mikš: Spíš je to tak, že nás fakt těší, že na Narvan lidi nezapomněli a snad i někteří noví objevili a jsem rád, že nás pozvali třeba do Jičína, Ostravy, Prahy, České Třebové (třeba si někdy vzpomenou i v Liberci) a dávají nám najevo, že jsme je nezklamali.
Neplánujete natáčet novou desku?
Zdenál: Nejdříve chceme vyprodukovat nějaké nové písně. A když s nimi budeme spokojeni a nebudeme mít pocit, že znehodnocujeme odkaz Narvanu, pak ano.
Mikš: Hmm, bavili jsme se taky o vinylu ve stylu Best of..., pořád se někdo ozývá, jestli nemám CD a já – ani jedno – opravdu nemám. Tak by to přátele a fanoušky mohlo potěšit..