Radana Dungelová: Zoo má vytvářet a posilovat sounáležitost s přírodou
Jaké je dnes hlavní poslání Zoo Brno a jak se proměnilo v posledních letech?
Naší hlavní misí je ochrana přírody, vzdělávání veřejnosti a chov ohrožených druhů. V posledních letech jsme tuto misi ještě víc prohloubili – důraz klademe nejen na samotný chov, ale i na osvětu a aktivní zapojení veřejnosti. Chceme být místem, kde se lidé dozvědí, proč a jak chránit přírodu, ale zároveň si odpočinou a zažijí něco výjimečného. Důležitá je také přímá účast na záchranných projektech v místě původního výskytu zvířat. Světové zoologické zahrady jsou dnes jedním z největších zdrojů finanční pomoci právě takovým projektům. S tím pomáhají samozřejmě i návštěvníci, každá zoo se na nějaký konkrétní projekt (často i na několik) zaměřuje, od želv přes ptáky, od přírody lokální až po tu vzdálenou. Vytvářet a posilovat sounáležitost s přírodou. To je vzdělávací funkce zoo.
Na jaké strategické cíle se aktuálně soustředíte?
Pokračujeme v modernizaci expozic tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám zvířat i očekáváním návštěvníků. Zároveň podporujeme chovatelské programy evropských zoo a zapojujeme se do projektů na ochranu druhů ve volné přírodě. Co se týče vzdělávání, chceme, aby si návštěvníci z každé návštěvy odnesli nejen zážitek, ale i nové poznání – proto stále rozvíjíme programy pro školy i veřejnost. Komfort návštěvníků rovněž zohledňujeme – ať už jde o nové odpočinkové zóny, orientaci v areálu, nebo kvalitnější zázemí.
Vše plánujeme s důrazem na welfare zvířat, ekologickou udržitelnost i architektonickou kvalitu.
Jakým směrem byste chtěli Zoo Brno rozvíjet v příštích deseti letech?
Máme ambiciózní, ale realistickou vizi rozvoje zoo, kterou jsme shrnuli do strategického dokumentu s výhledem do roku 2040. Ten definuje klíčové směry, mezi které patří například vybudování nového hlavního vstupu s velkým návštěvnickým parkovištěm, rozvoj vzdělávacích programů nebo výstavba nových expozic. Chceme, aby se Zoo Brno nadále rozvíjela jako moderní instituce, která spojuje ochranu přírody, vědeckou práci i kvalitní zážitek pro návštěvníky všech generací. Vše plánujeme s důrazem na welfare zvířat, ekologickou udržitelnost i architektonickou kvalitu. Pokud chceme dostát našemu poslání v oblastech, jako je chov zvířat a vzdělávání široké veřejnosti, musíme k tomu mít vhodné nástroje. A tím zásadním je zoo s moderními výběhy podporující přirozené chování zvířat, dostatečně kvalitní zázemí, ale také důstojné pracoviště pro naše zaměstnance. To vše znamená technický rozvoj ve všech oblastech naší činnosti.
Kdy se dočkáme s napětím očekávaného příchodu ledních medvědů?
Pokud vše půjde podle plánu, návštěvníci by se měli dočkat už během letošního léta. Zrekonstruovaný výběh v expozičním celku Beringie bude novým domovem pro naši zkušenou samici Coru a dvě mladé samice, které k nám přicestují z Německa.
Co všechno obnáší příprava na příchod tak specifického druhu z hlediska zázemí a péče?
Přípravy na příchod ledních medvědů obnášejí z chovatelského hlediska především adekvátní úpravu výběhu, a to s důrazem na maximální zabezpečení. Výběh musí splňovat nejen legislativní požadavky, ale také standardy stanovené Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií (EAZA).
V tomto případě se jedná o úpravu již existujících expozic. Prvním krokem byla důkladná obhlídka prostor a analýza kritických míst, která bude nutné upravit. Tato analýza a řada dalších průběžných konzultací probíhá ve spolupráci s odborníky z chovného programu EEP pro lední medvědy v rámci EAZA.
Naše zařízení jsou v mnoha ohledech již dobře vybavena z minulosti, a tak jsou potřeba spíše dílčí úpravy. I přesto je nutné při přestavbě expozice pro lední medvědy zohlednit několik zásadních požadavků. Expozice musí být dostatečně zabezpečena – buď vysokou zdí o výšce minimálně čtyř metrů, ohradníky, příkopem širokým alespoň čtyři metry, nebo kombinací těchto prvků. V našich podmínkách by měl být součástí výběhu také bazén a ideálně i výrobník ledu, který medvědům umožní ochlazení. Povrch expozice by měl tvořit spíše měkčí substrát, například hlína, případně kombinace více druhů podkladů. Expozice musí zahrnovat i zázemní prostor, který zvířatům nabídne klid a soukromí a zároveň umožní interakci s ošetřovateli, například při tréninku pro rutinní či veterinární úkony nebo v případě potřeby i pro imobilizaci zvířete při náročnějším veterinárním zákroku. Neméně důležitá jsou i vnitřní doupata. Ačkoli lední medvědi, na rozdíl od medvědů hnědých, neupadají do zimního spánku, tato místa mohou sloužit například jako porodní boxy. V neposlední řadě je potřeba počítat s vytvořením vhodných napajedel a krmných míst a také s přístupovými cestami pro zaměstnance i případné nasazení těžké techniky.
Tyto úpravy nám umožní zajistit ledním medvědům kvalitní podmínky odpovídající jejich biologickým potřebám a zároveň naplnit přísná bezpečnostní kritéria.
Dvě samice, které k nám mají dorazit, jsou sestry, jež dorůstají do plné dospělosti.
Odkud budou lední medvědi pocházet a proč právě tito jedinci?
Obě lední medvědice, které mají nově dorazit do naší zoo, přijedou ze Zoo am Meer v Bremerhavenu. Jejich umístění, stejně jako veškeré přesuny ledních medvědů po Evropě, navrhuje koordinátor tohoto druhu Florian Sicks z Berlína. Ten zároveň vydává povolení k odchovům, které plánuje s cílem udržet co nejvyšší genetickou diverzitu chované populace. To znamená, že jednotlivá zvířata by spolu měla být co nejméně příbuzná, čímž se snižuje riziko šíření genetických vad, které by mohly ohrozit zdraví celé populace. Zároveň se koordinátor snaží umožnit reprodukci co nejperspektivnějším jedincům, zejména mladým samicím, aby se včas naučily mláďata odchovávat a celá populace nestárla a nezačala postupně vymírat.
Tento promyšlený přístup je však v současnosti komplikován rostoucími nároky na chov – zejména požadavky na větší výběhy a celkově vyšší standardy péče, které zajišťují vysokou úroveň welfare chovaných zvířat. V důsledku toho ubývá zařízení, která mají dostatek prostoru pro nové medvědy.
Dvě samice, které k nám mají dorazit, jsou sestry, jež dorůstají do plné dospělosti. Matka je již přestává tolerovat, a přestože jsou obě velmi perspektivní pro další chov, Zoo am Meer momentálně nemá kapacitu pro jejich další umístění. Koordinátor se proto rozhodl, že po úpravě našeho stávajícího výběhu v expozičním celku Beringie obě samice pošle právě k nám. V tomto upraveném výběhu budou spolu s medvědicí Corou. Následně započnou práce na starém výběhu ledních medvědů, kde se plánuje jeho modernizace a především rozšíření na dvojnásobek. Po dokončení těchto úprav budeme mít k dispozici zařízení, které nám v budoucnu umožní přijmout také samce a nabídnout jedné nebo oběma samicím podmínky vhodné pro úspěšný odchov mláďat.
Tygři sumaterští patří k nejohroženějším kočkovitým šelmám. Proč jste se rozhodli právě pro tento druh a co jejich příchod do Zoo Brno symbolizuje?
Tygry sumaterské chová Zoo Brno přes třicet let. Tento poddruh tygra je jedním z doporučených druhů pro chov v evropských zoo, neboť patří k nejohroženějším druhům velkých koček. Chceme v zoo chovat stabilní pár s možností odchovu mláďat, která by zajistila větší genetickou pestrost v evropských chovech. Tomu by měl napomoci dovoz nové perspektivní samice přímo z Indonésie, ke kterému by mělo dojít v tomto roce.
Jak bude vypadat nová expozice a čím bude pro návštěvníky i zvířata výjimečná?
Nejedná se o novou expozici. Expozice Tygří skály byla otevřena v roce 2000. Nejprve zde zoo chovala tygry sumaterské a levharty cejlonské. Od roku 2011 slouží tento velkorysý prostor výhradně tygrům. Před příchodem nového chovného páru plánujeme ještě úpravy pro lepší senzorický kontakt zvířat, která kromě období reprodukce žijí odděleně, stejně jako tomu je v přírodě. Úpravou projde i zabezpečení expozice.
Dželady jsou fascinující druh opic s unikátní sociální strukturou, chováním i vzhledem.
Na podzim plánujete otevřít novou expozici pro dželady. Čím jsou tato zvířata zajímavá?
Dželady jsou fascinující druh opic s unikátní sociální strukturou, chováním i vzhledem a pro návštěvníky jsou velmi atraktivní. Dželady jsou jedinými dnešními primáty, kteří se živí spásáním trávy, tomu je přizpůsobená i jejich anatomie a způsob komunikace. Mají vlastně velmi komplexní „jazyk“ a také hodně komplikované společenské uspořádání. Navzdory všeobecně vžité představě může v rodinné skupině koexistovat i několik dospělých samců spolu se samicemi a odrůstajícími mláďaty. Ta se mohou v jednotlivých rodinách rodit v průběhu celého roku. Dželady žijí ve vysoké nadmořské výšce až kolem 3 000 m n. m., a budou tedy k vidění ve venkovním výběhu prakticky po celý rok. Také jejich pestré vzájemné sociální interakce mohou být pro návštěvníka skutečně zajímavou podívanou.
Jak bude vypadat jejich nový domov a co všechno budou mít k dispozici?
Expozice bude bohatá na přírodní prvky, skaliska, vyhlídky i úkryty a je dostatečně rozlehlá, aby nabízela prostory právě i pro možnost soužití větší skupiny. Výzvou bude u rozrůstající se skupiny průběžně zajišťovat i prvky pro obohacení prostředí (enrichment), aby se dželady mohly přirozeně pohybovat a rozvíjet své sociální vazby, ale samozřejmě se na to hlavně moc těšíme.
Jaké akce aktuálně připravujete?
Letošní léto bude ve znamení velkých očekávání – návštěvníci se mohou těšit na slavnostní přivítání ledních medvědů a tygrů sumaterských, což budou opravdu výjimečné události. Pokračujeme také v pořádání velmi oblíbených letních příměstských táborů, které dětem přinášejí zábavu i vzdělávání přímo mezi zvířaty. Na podzim pak plánujeme otevření nové expozice dželad a chybět nebude ani tradiční Halloween v zoo. Rozhodně bude z čeho vybírat – doporučuji sledovat naše webové stránky a sociální sítě. Ještě předtím ale v první letní den, 21. června, proběhne naše největší akce Den smečky. Na závěr léta to pak bude neméně oblíbená akce Den adoptivních rodičů. Doporučuji také sledovat naši Hlídku (Středisko ekologické výchovy), která nabízí návštěvníkům také zajímavý program.
V moderních zoo se klade velký důraz na welfare zvířat. Jak k tomuto tématu přistupujete v Brně?
Welfare zvířat je pro nás naprostou prioritou a není snadné tomuto závazku dostát. Snažíme se standardy námi poskytované péče posouvat i malými kroky všude, kde to jde. Každá nová expozice je plánována tak, aby co nejvíce vycházela z přirozených potřeb daného druhu. Sledujeme nejnovější trendy v oboru a školíme náš tým. Důležitá je pro nás i spolupráce s odborníky a průběžné hodnocení podmínek chovu.
Můžete uvést konkrétní příklady enrichmentu, které využíváte u vybraných druhů?
Enrichment, tedy obohacování prostředí, je důležitou součástí péče o zvířata. Pomáhá stimulovat jejich přirozené chování, podporuje psychickou pohodu a zabraňuje nudě. Každý druh vyžaduje individuální přístup, který vychází z jeho přirozených potřeb a způsobu života. Ve volné přírodě tráví většina zvířat podstatnou část dne obstaráváním potravy. I v lidské péči je tedy ideální nabízet potravu tak, aby u jejího dosažení musela zvířata používat schopnosti, kterými jsou přirozeně vybavena. U rosomáků se velmi osvědčily potravní a pachové enrichmenty. Potravu jim ukrýváme do krabiček, trubiček nebo jim ve výběhu rozmisťujeme bylinky a koření, ve kterých se zvířata s oblibou „parfémují“. Podobné prvky využíváme i u lišek, kterým ztěžujeme přístup ke krmení, aby je musely aktivně hledat. U primátů pravidelně obměňujeme uspořádání větví a hraček, případně připravujeme hlavolamy s krmením a odměnami – stejně jako u nestorů kea nebo lemurů. Nestoři, kteří jsou známí svou inteligencí a zvídavostí, mají navíc k dispozici předměty určené k manipulaci, otevírání nebo destrukci.
V létě využíváme pro chladnomilné druhy, jako jsou například lední medvědi, jejich oblíbenou potravu zamraženou v ledových blocích. Pro některé druhy, například vlky hřivnaté, připravujeme také enrichmenty v podobě hamaků pro odpočinek, kostek z hadic naplněných pamlsky nebo bužírek, které slouží jako držáky větví či potravy.
Díky těmto obohacením mohou zvířata naplno využít své smysly, fyzické schopnosti a přirozené instinkty, což přispívá k jejich celkové pohodě i spokojenému životu v lidské péči.
Jak mohou lidé či firmy podpořit Zoo Brno?
Máme zavedený systém adopcí a sponzorství, kdy si dárci mohou vybrat konkrétní druh a přispět na jeho chov. Kromě certifikátu o daru, jmenovky u výběhu dostávají jako projev naší vděčnosti za podporu pravidelné informace o zoo a pozvání na Den adoptivních rodičů. Věřím, že všichni naši podporovatelé mají i radost z toho, že účinně pomohli. Velmi se nám rozvíjí i podpora ze strany firem, ať už v podobě finanční, nebo věcné. Čím dál populárnější je dobrovolnická pomoc, kdy firmy vysílají partu zaměstnanců, aby si den odpracovali u nás, oni nám pomohou, upevňují svůj tým a zároveň více porozumí tomu, jak zoo funguje.
Cítíte v poslední době větší zájem veřejnosti o podporu zoologické zahrady, například i v souvislosti s ochranou přírody nebo vzdělávacími programy?
Myslím, že ano a moc si toho vážíme. Věřím, že lidé stále víc vnímají roli moderních zoologických zahrad – nejen jako místa odpočinku, ale také jako důležitého článku v ochraně přírody. Vzdělávací programy, komentované prohlídky nebo dobrovolnické aktivity mají čím dál větší ohlas a to nás velmi těší. Všichni jsou vítáni. Jsme jedna smečka.