Brněnská klubová scéna zblízka, díl III: A co když alternativa potřebuje občas i komerci?
Dlouhé čekání na restart po tíživém útlumu v podobě pandemie, i tak by se dalo nazvat aktuální náladové klima v klubech. Jakkoliv se může zdát tato doba minulostí, rezidua jejího propadu se klubové scény stále drží a nelze je jednorázově smést jako prach. Výhodou je, že kluby provozují z podstaty kreativní lidé, a tak se v období restrikcí některé brněnské kluby spojily v asociaci, která je pro jednání se státem silnější než jednotlivci, a v roce 2022 uspořádali společnými silami akci BATCH, událost, která poskytuje divákům možnost obejít na jednu vstupenku všechny zúčastněné kluby, kterými jsou Alterna, ArtBar, Fléda, Kabinet MÚZ, Kafara, Melodka, Metro Music Bar, Music Lab, Sibiř, Stará Pekárna a Vegalité.
Koncerty doplňuje konference ReConnect, která probíhá v klubu Fléda. Vzniká zde jedinečná možnost setkat se s lidmi z branže ze zahraničí, poslechnout si nápady druhých, zkušenosti, které je posunuly dál nebo ukázaly, kudy cesta nevede. „Od příštího roku bude konference i festival fungovat pod jedním vedením a názvem - ReConnect. Konferenční část přináší Flédě každoročně okolo 200 hudebních profesionálů, kteří se k nám pravidelně vrací a s některými z nich vznikají zajímavé spolupráce. Festivalová část je pak důležitá proto, že do klubu přijdou lidé, kteří k nám normálně nechodí,“ říká Barbora Sikorová, která se na Flédě stará o Fundraising & Partnership. Jedná se o počin, který po covidu jasně naznačil, že ani taková situace jako pandemie nemá šanci provozovatele klubů zlomit. Ať už je poslední roky návštěvnost nejistá, jede se dál. Občas je to loterie, občas se jde na jistotu.
Festivalová část je pak důležitá proto, že do klubu přijdou lidé, kteří k nám normálně nechodí.
S tímto přístupem musí pracovat i klub Fléda, největší klub v centru Brna. Z programu je vidět, že se nejedná o místo s jednosměrnou dramaturgií. Programem prostupují vysokoškolské akce, elektro, český mainstream, ale i renomovaná zahraniční jména. Na něčem se vydělá a na něčem prodělá. Velké akce, které představují jistotu, pak zalepí finanční ztráty na akcích, které mohou být srdcovkou organizátora, ale nepřitáhnou davy.
„Jednoznačně rozmanitost,“ odpovídá Sikorová na otázku, co ji na klubu baví. „Velký klub, galerie, bar, techno klub, místo pro vzdělávání… To všechno v jednom baráku. Můžu zde realizovat své nápady a projekty, účastnit se zahraničních konferencí a být součástí týmu, který díky svým zkušenostem nemá v Brně moc konkurenci. To všechno jde pak ruku v ruce s programem a tím, jak působí Fléda na venek.“
Dům na Štefánikově ulici fungoval jako prostor pro setkávání a kulturu snad odjakživa. Minimálně, kam sahají nejstarší zmínky. Roku 1911 prodal bývalý voják rakousko-uherské armády dům, kde dnes Fléda sídlí, hospodskému Janu Skládanému z Bílovic nad Svitavou. Ten zde založil tančírnu Brünner Fledermaus, tedy Brněnský netopýr. Inspirací se tehdy stal vyhlášený vídeňský podnik Wiener Fledermaus. Na počátku sedmdesátých let zde fungovalo Obvodní kulturní a vzdělávací středisko města Brna kabaret U netopýra. V závěru čtyřletého fungování zde vystoupili například Cimrmani s hrou Ztráta třídní knihy.
Po revoluci si prostory pronajímala Česká televize a provozovala zde studio Netopýr. Tato éra skončila kolem roku 2000 a v roce 2001 se prostory opět přetvářely na klub. Na programu bylo především promítání filmů, které občas zpestřila hudební produkce. S tímto obdobím se pojí jména Ludvy Ivančíka, provozovatele squashových center a milovníka klubového filmu, Dana Giače, který se věnoval hudební produkci, a Petra Vídeňského, který měl na starosti grafiku. Výraznou osobností, která se postarala o tehdejší podobu Flédy, je bezesporu Prokop Holoubek. Nejprve měl v gesci pouze filmový klub, pro nějž byly ikonické kožené sedačky přivezené z Holandska, kde se tehdy daly údajně sehnat velmi levně. Zlomovým okamžikem bylo, když se tenhle „sedačkový kino sál“ převezl na 37. ročník festivalu Karlovy Vary do opuštěné budovy prvorepublikové spořitelny. Sice se na akci prodělal doslova milion, nicméně z marketingového hlediska se jednalo o přelom, který Flédu zasel do povědomí po celé České republice.
Sice se na akci prodělal doslova milion, nicméně z marketingového hlediska se jednalo o přelom.
Dan Giač, který byl svého času známý jako DJ Dan Keschen, dnes utváří hudební program klubu Sono, Porkop Holoubek vedle aktivního hudebního působení v kapele Midi lidi vede bookingovou agenturu Bumbum Satori a Petr Vídeňský má dnes vlastní firmu na organizování eventů. Dalo by se tedy říci, že tehdejší Fléda posloužila jako solidní můstek skýtající nepřeberné množství zkušeností, které jsou v byznyse s nemalým rizikovým faktorem k nezaplacení.
S Flédou je pak neodmyslitelně spojené jméno Lenky Zogatové, ze které se stala legenda mezi manažery v Brně. Uměla psát granty, propojovat lidi a vymýšlet nové projekty. Stála například za tuzemskou podobou soutěže ve Slam poetry, která se na Flédě pořádala. O svou auru legendy se zasloužila už v roce 1985, kdy uspořádala v brněnských Kníničkách koncert zpěvačky Nico, která vystupovala s Velvet Underground. Dnes se na dramaturgii programu podílí její neteř Marie Butula Cichá.
Z piedestalu jisté prestiže zatím Fléda nesestoupila, a to i přes nepříjemné období opakovaných stížností na hluk z okolí, které vyvrcholilo rozsáhlým odhlučněním sálu. Výraznější rekonstrukce proběhla i ve vizuálu, z původního ladění do sytě červené, žluté a tmavě zelené barvy, se přehoupla do šedo černé. Výrazný posun zaznamenal bar u vchodu do klubu a dvoreček s dřevěnou podlahou, který působí jako atrium a díky němuž působí prostor vzdušněji. Nelze však opomenout sklepní scénu Fraktál. Tam letos v rámci BATCHe vystoupil s DJ setem Phillip Hartnoll z kapely Orbital. Unikátní událost pro milovníky elektronické hudby. Ve sklepení se nesmělo fotit, a tak před vstupem olepovala security čočky telefonů černým samolepicím kolečkem. Ve vzduchu byla cítit zvědavost a napětí. Po chvilkovém bloudění zákoutími podzemí dospěl návštěvník k cíli. Štěstí spatřit umělce však měli jen někteří. Bylo narváno. Malý prostor plný mlhy tak poskytoval spíše anonymní útočiště pro vlastní taneční prožitky.
O něco méně zážitkový byl koncert Pam Rabbit v hlavním sále. Mainstream, který Fléda na svém programu nabízí, je pro některé příznivce vyloženě nekomerční hudby bohužel tak nestravitelný, že by na některá jména do těchto prostor ze zásady nešli. Současné vedení Flédy, Lukáš Stara a Ondřej Bača to ví, a tak za mnohaletého působení v hudebním průmyslu organizovali některé akce, jako třeba Ahoj na přehradě nebo Ephemeron v bývalém studiu České televize na Běhounské, mimo klub. To, co je na programu klubu, tak ne vždy souzní s hudebním vkusem pořadatelů. Zásadní pro klub jistě je, že se vedení dlouhá léta nestřídá, místo se navíc natolik profesionalizovalo, že je dnes zcela běžně v hledáčku zahraničních bookingových agentur.
Snažíme se propojit činnosti všech částí Flédy pod názvem The House of Fléda.
„Snažíme se propojit činnosti všech částí Flédy pod názvem The House of Fléda. Otevřený a živý kulturní ekosystém, který pod jednu střechu propojí hudbu, vizuální umění, gastronomii a komunitní aktivity. Naší ambicí je, aby návštěvníci přestali vnímat jednotlivé části – klub Fléda, klub Fraktal, Spektrum bar a Spektrum galerii – jako oddělené světy, ale chápali je jako součást jednoho celku,“ říká Sikorová ke směřování klubu do budoucnosti. Netopýr z Brna tak na rozdíl od toho ve Vídni stále přežívá, nadále spojuje lidi a poskytuje nekonečné množství zážitků.
Lehkou paralelu k počátkům stávající Flédy by šlo sledovat v počínání komunitního prostoru Sibiř, který sídlí na Dukelské třídě a také se věnuje promítání filmů, ty střídají koncerty a výstavy. Cíl organizátorů je ale odlišný. Již několik let zde probíhá pokus o revitalizaci místa ve stylu DIY a zdá se, že to tak má i zůstat. Organizátoři zde nejsou zaměstnaní a klub provozují ve svém volném čase, proto jde o prostor spíše komunitní. Prostor je otevřený primárně nekomerční scéně, subkulturám a svůj program zde představil i Terén, pole performativního umění. Klub se rovněž zapojuje do akce BATCH a v rámci programu metalové Naurrakar (CR) a Ara (AUT).
Propojování klubů v rámci jednoho města je poměrně unikátní záležitost. Původní konkurenti se snaží spojit síly pro vlastní prospěch. Jedním z cílů je předcházet kumulování podobných akcí, které by mohly tříštit publikum. BATCH a ReConnected je pak událostí, která naopak všechny podporovatele klubové scény sjednocuje do dvou dnů, lidé se mohou potkávat a objevovat velké množství hudby v několika dnech. Letos situaci přespolním možná komplikovaly volby, nicméně akce má potenciál růst a s ní může růst i chuť začít na tuto událost jezdit z různých koutů republiky, nebo i světa. Člověk pak může v jeden den zajít jak do renomovaného velkého klubu, tak do míst komunitního rázu. Takový styl „all you can eat“ pro uši.