Brněnské pasáže: Alfa, Beta, Omega... a co dál?
Pasáž v domě Convalaria (na úvodním snímku) propojuje ulici Českou a ulici Veselou a neměří ani deset metrů. Nájemní a obchodní dům vznikl na souběhu těchto dvou ulic v roce 1937 podle návrhu Oskara Pořísky. Po dlouhá desetiletí (do konce 20. stol.) byste v budově, kde dnes sídlí brněnská Mladá Fronta dnes, nalezli kavárnu Convalaria, podle níž se stavbě začalo říkat. V samotné pasáži ještě před několika lety fungovala pivotéka U Modrého lva, dnes je na jejím místě kavárna qb scuk.
Pod jednou střechou
Ve 30. letech minulého století se Alfa pasáž stala v Brně průkopnicí do té doby neslýchaného propojení obchodní a obytné zóny se zábavou. Byla oblíbená především pro velké množství obchodů na jednom místě, nacházely se v ní také vyhlášené prvorepublikové kavárny, obchody nebo kino. Palác začali dělníci stavět v roce 1930 na místě dřívějších barokních domů brněnské šlechty a za sedm let byli hotovi. První návrh na pasáž dodal slavný brněnský funkcionalistický architekt Bohuslav Fuchs. Plánů se následně s drobnými úpravami chopili v Technické kanceláři stavebníka Františka Hrdiny.
Najmete-li byt v obytných a obchodních domech Alfa Passage, bydlíte pohodlně.
Část paláce byla otevřena už v roce 1932 a návštěvníci mohli začít navštěvovat třeba místní kino, v němž dnes sídlí oblíbené HaDivadlo. Na nevšední brněnskou novinku tehdy lákal také inzerát v novinách. „Najmete-li byt v obytných a obchodních domech Alfa Passage, bydlíte pohodlně,“ hlásal. Poutal na ústřední topení, teplou vodu, výtah, banku nebo reklamní studio přímo v domě ve středu města. A je to právě kombinace bydlení, gastronomie a dalších služeb, co dělalo (a do velké míry dodnes dělá) z Alfa pasáže svět sám pro sebe – vede z ní osm vchodů do 160 bytů různých velikostí.
Alfa a Omega všeho
Z Alfy projdete propojenými pasážemi rovnou do paláce Omega, který letos slaví dvacet let existence. Jeho předchůdcem byl Obchodní dům JEPA, funkcionalistická multifunkční budova Otto Eislera stojící od 30. do 80. let 20. století na východní straně náměstí Svobody. Dům byl 20. listopadu 1944 poškozen spojeneckým bombardováním a následným požárem, po válce byl přejmenován na Dům nábytku – a nábytek byl také nadále tím jediným, co se v něm prodávalo. V roce 1988 byl kvůli špatné statice stržen a dalších 16 let po něm zůstala v domovním bloku nevzhledná proluka. Po roce 1989 totiž začaly vleklé soudní spory, které bránily jejímu zastavění. Nový obchodní dům dle návrhu studia Kuba & Pilař byl nakonec na místě proluky dokončen a slavnostně otevřen v roce 2006. Ve své době čelil dům se členitou skleněnou fasádou, která v noci mění barvy, kritice – moderní stavba se podle místních příliš nehodila k okolním historickým budovám.
Trojí život hotelu Passage
Hotel podle návrhu Bohuslava Fuchse vznikl v roce 1928 na místě bývalé dělnické kolonie Šmálka. Stál na tehdejší dobu závratných 20 milionů korun a mohl se chlubit vlastní elektrárnou, garážemi a boxy pro více než 30 automobilů, prádelnou, kadeřnickým salonem, krejčovstvím, květinářstvím či vyhlášenou koncertní kavárnou. Pasáž hotelu využívali kromě hostů i obyvatelé Brna mířící za službami či zábavou… a v neposlední řadě ti, kdo si chtěli zkrátit cestu z dnešní Lidické na dnešní Mezírku. Po válce byl objekt znárodněn a přejmenován na Hotel Slovan. Po rekonstrukci se v roce 2020 hotelu vrátilo původní jméno, a ačkoli již není průchozí, můžete sem zajít za špičkovou gastronomií.
Jalta: od kina ke kabaretu
Víceúčelová funkcionalistická stavba postavená na Dominikánském náměstí jako palác Moderna – se stejnojmenným kinosálem v suterénu a obchodní pasáží v přízemí – vznikla v letech 1928–1929. „Zajímavá“ byla pro historii paláce 90. léta, kdy v prostorách kinosálu kontroverzní podnikatel Rudolf Hošna provozoval známý klub Babylon. Po přelomu tisíciletí vlastnilo chátrající budovu dočasně město, v roce 2016 opět přešla do soukromých rukou a po rozsáhlé rekonstrukci se znovu otevřela veřejnosti v roce 2019. V bývalém kině a klubu dnes sídlí Cabaret des Péchés. V Jaltě se také můžete nechat potetovat – přímo v pasáži má pětice tatérů studio Under Skin.
Fuchs potřetí
Pokud projdete Alfa pasáží a pasáží Omega a přejdete přes náměstí Svobody na jeho severozápadní část, můžete projít pasáží Beta. Alfabeticky možná neuspořádané, zato se pohodlně dostanete na ulici Veselou – v pasáži vás navíc čeká mexické bistro Bastardo, „tácovka“ Jídelna Beta nebo indická restaurace v suterénu. Budova Moravské banky (dnes v ní sídlí Komerční banka) vznikla v místech zbouraného Kounicova paláce v letech 1928–1930 podle – na tehdejší dobu velmi pokrokových – návrhů architektů Bohuslava Fuchse a Ernsta Wiesnera. Z obou stran, tedy z náměstí Svobody a Veselé ulice, má téměř shodná skleněná průčelí zavěšená na předsazených stropních deskách, hlavní hala v prvním patře je zastřešena skleněnými luxfery.
Z Orlí na Římák poštou
Rozlehlý dům U Kamenné panny, průchozí z Orlí na Římské náměstí, býval v 17. století poštou, v prostoru bývalé konírny dnes najdete kavárnu Kafec. Na nádvoří si také můžete prohlédnout středověkou studnu, ke které se váže pověst o dívce Johance, jež se v ní utopila z nešťastné lásky. A kamenná socha zazděná ve dvoře domu ji má představovat. Ve skutečnosti si však můžete na soše všimnout složených křídel, jedná se tedy zřejmě o anděla či mytickou bytost, přenesenou sem z některého z městských zdobených portálů. Stejně tak znamení na nedaleké plastice připomínající čertovu hlavu je pozůstatkem erbu s dvouhlavým orlem, který patřil (tak jako dům) rodu Metzgerových.
Renesanční palác s vyhlídkou
Schwanzův palác, známý mezi Brňany spíše jako Dům pánů z Lipé, je renesanční dům postavený na sklonku 16. století, za svou historii vystřídal několik významných majitelů, včetně Raduita de Souches, velitele brněnské obrany při obléhání Švédy. Při rekonstrukci v roce 2005 bylo zastřešeno vnitřní velkolepé nádvoří, a vy tak dnes můžete projít chráněni před počasím z náměstí Svobody přes Dům pánů z Lipé až na Dominikánské náměstí. Kromě baru s vyhlídkou v nejvyšších patrech budovy objevíte v paláci také asijskou kavárnu a cukrárnu The NUBake Cafe, dýmkárnu U Pánů, kadeřnictví, kosmetické salony a další obchody i služby.
Tři čtvrtě století s Rozkvětem
Po Alfě a Omeze tu máme další spojení dvou pasáží přístupné z náměstí Svobody. Pokud se na nádvoří Domu pánů z Lipé otočíte doleva a najdete nenápadné dveře, dostanete se do vedlejšího obchodního domu Rozkvět, vystavěného v roce 1950. Ten je také pasáží, do níž jde samozřejmě vstoupit i jejím vlastním vchodem na Svoboďáku. A vyjít z ní dá i na ulici Panskou. Rozkvět prošel v letech 2004–2005 velkou rekonstrukcí dle projektu autorského týmu ve složení Ivo Balusek, David Písařík, Radka Weberová, Radomír Staněk a Lukáš Bílek, dnes v jeho prostorách funguje supermarket, restaurace, lékárna nebo „tropická zahrada“ Papilonia se stovkami druhů exotických motýlů.
Z Běhounské do parku
Když půjdete z Jakubského náměstí a budete se chtít dostat k Janáčkovu divadlu, máte dvě možnosti, jak si cestu zkrátit. Buď krátkým průchodem u Místodržitelského paláce, nebo pasáží Typos. Ta začíná na Běhounské ulici a končí celkem nenápadnými dveřmi za vstupem do podzemního Typos Music Clubu, kterými se dostanete (stejně jako výše zmíněným průchodem) do parku Danuše Muzikářové. Park samotný čeká v příštím roce rekonstrukce, která by měla přinést novou piazzettu či galerijní stezku lemovanou uměleckými díly. O rekonstrukci a otevření paláce Typos, bývalého sídla České televize, který je nejznámější z pohledu z Jezuitské ulice, se mluví už několik let, zatím se však z Jezuitské do parku bohužel nedostanete.
Sever–jih–východ–západ
Komplex pasáží a průchodů kolem nádvoří Domu pánů z Kunštátu, kterým se dostanete na všechny světové strany. Pokud se vydáte na východ přes Velký Špalíček, vejdete do ulice Mečové. Když chcete raději k Šilingrovu náměstí, zvolíte západní cestu přes nádvoří Domu pánů z Kunštátu a areál bývalého městského pivovaru, nyní Pivovarského domu Poupě. Pokud za Špalíčkem zatočíte na jih, projdete na ulici Starobrněnskou kolem legendární hospody U Poutníka, která k propletenému areálu nerozlučně patří již od roku 2010. A v jejíchž prostorách byste před dvě stě lety našli spilku zmíněného městského pivovaru. Severním směrem se kolem kavárny Trojka dostanete na Dominikánskou ulici.
S vlaky nad hlavou
Když se řekne Myší díra, pamětníci si vzpomenou na úzký průchod pod hlavním nádražím, který na Nádražní ulici ústil v místě dnešních obchodů mezi vstupem do nádražní haly a budovou bývalé pošty. A na jihu se z něj vycházelo kousek od východu ze současného podchodu – dnes jižní vstup do „Myšiny“ označují zamřížované dveře. Nový podchod pod „hlavasem“ z 80. let skýtá spolu s OC Letmo možnost „vnořit“ se postupně pod zem již z Josefské ulice a projít pod kolejemi tramvají a vlaků až k nově budované čtvrti Dornych. Před zbouráním Tesca jste dokonce mohli pokračovat přes jeho terasu rovnou do Vaňkovky a vyjít z ní (po zhruba 700 metrech od vstupu do Letma) až na Zvonařce.
Převzato z časopisu KAM v Brně 02/26