Brno a vynálezy: první český elektromobil i Kaplanova turbína!
Tady všude bádal
Věděli jste, že Gregor Johann Mendel jako první člověk na světě popsal tornádo? Ještě aby ne, když mu smetlo jeho milovaný skleník! Stalo se tak v 70. letech 19. století, přičemž do té doby Mendel ve skleníku křížil zelený a žlutý hrách a prováděl experimenty, na nichž vystavěl základy genetiky.
Co Mendel o tornádu napsal?
Dne 13. října 1870 měli jsme v Brně příležitost pozorovat velmi vzácný jev, větrnou smršť neboli trombu a současně jsme se mohli přesvědčit o škodách, které tento zlomyslný povětroň může způsobit. Jakkoli impozantním se může toto hřmotné drama jevit z určité vzdálenosti, tak nebezpečným a nepříjemným se stává pro všechny, kdož s ním přijdou do bezprostředního styku. To poslední mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, neboť větrná smršť z 13. října se přehnala nad mým bytem v klášterní prelatuře na Starém Brně, a mohu děkovat jen šťastné náhodě, že jsem to odnesl pouhým leknutím.
Mendel se stal také zakládajícím členem Rakouské meteorologické společnosti a zasadil se o budování meteorologických stanic v monarchii. Stavba Mendelova skleníku se před několika lety dočkala obnovy podle návrhu studia CHYBIK+KRISTOF, který čerpá z archivních materiálů a kopíruje originální půdorys budovy.
Vynálezci s Brnem spjatí
Kteří další vědci a vynálezci jsou spojeni s moravskou metropolí? Výraznou část života tu strávil konstruktér Viktor Kaplan a ve sklepní laboratoři v budově dnešní FSS MUNI na Joštově 10 vymyslel svůj nejslavnější vynález. Kaplanovu turbínu následně vyráběla brněnská firma Ignác Storek (dnešní Šmeral Brno) na Křenové ulici.
Geniální sládek František Ondřej Poupě zase v brněnském městském pivovaru na přelomu 18. a 19. století formoval základy odborného českého pivovarnictví, určil přesná pravidla vaření piva (do té doby si vařil každý sládek po svém, což mělo mnohdy za následek velmi špatnou kvalitu či zdravotní závadnost piva) a zavedl používání tzv. pivní váhy – předchůdce pozdějšího hustoměru.
Když vás nový vynález přivede na buben
Brno bylo v 19. a 1. polovině 20. století světovou textilní velmocí, což s sebou přinášelo nutný technologický pokrok a zavádění inovativních řešení. V roce 1814 použil Christian Wünsch ve své soukenické továrně na ulici Jircháře jako první v celé habsburské monarchii parní stroj – sestrojil mu jej Angličan William Baildon. Provoz nákladného přístroje však továrníka přivedl do finančních potíží, které spolu s probíhající krizí vedly k úpadku jeho podnikání a následnému krachu. Inovátor Wünsch nakonec zemřel v chudobě. S textilním průmyslem se pojí další zajímavost – vývoj netkaných textilií v 60. letech 20. století. Unikátní tapiserie nazvaná art protis, kterou vynalezl Výzkumný ústav vlnařský, proslavila Brno na celém světě.
Elektromobily než to bylo cool
Že je elektromobilita výdobytkem posledních několika let? První český elektromobil se jmenuje EMA 1 (nikoli romanticky podle dívčího jména, ale jako zkratka slov Elektrický Městský Automobil) a vznikl v letech 1968–1970 v Brně, konkrétně ve Výzkumném ústavu elektrických strojů točivých. Spolupracovala na něm též katedra motorových vozidel VUT. Maximální rychlost byla 50 km/h a dojezd 30–50 km, k sériové výrobě se prototyp nikdy nedostal. EMA 1 je k vidění v expozici Pozor, zákruta! Automobily a motocykly z dob reálného socialismu v Technickém muzeu v Brně.
Počátky doby mikroskopové
Třetina celosvětové produkce elektronových mikroskopů se vyrábí v Brně – základy k tomuto úspěchu položil český vědec Armin Delong, který během studia na Československé vysoké škole technické Dr. Eduarda Beneše v Brně (dnes VUT) se svými kolegy sestrojil prototyp prvního elektronového mikroskopu v Československu. Navazující model s označením TESLA BS 241 se již dostal do sériové výroby a v roce 1954 Delong vyvinul funkční model stolního elektronového mikroskopu Tesla BS 242, za který získal na EXPO 1958 zlatou medaili. Tento prototyp si můžete prohlédnout v expozici Optika Technického muzea v Brně.
BONUS: Sladký vynález
Co mají společného Lužánky s vynálezy a inovacemi? Zvláště včelaře jistě zaujme, že právě v budově SVČ Lužánky byl v roce 1865 představen zcela revoluční přístroj – medomet! Toto zařízení, používané ve včelařství dodnes, umožňuje pomocí odstředivé síly získat med z pláství bez jejich zničení, předtím se z nich musel složitě lisovat nebo jej bylo třeba nechat vykapat. Vynález na 14. včelařském sjezdu Rakouska-Uherska 12. září 1865 představil Čechorakušan Franz von Hruschka – na myšlenku podle tradované historky přišel díky své neteři, která prý nesla plástve medu z úlu v košíčku a po cestě domů s ním tak rozverně točila, až všechen med vytekl.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.