Brno je genitální! Pět falických a erotických dvojsmyslů

Filip Živný3. března 2026
Brno jako město plné (ne)zamýšlené erotiky
Brno jako město plné (ne)zamýšlené erotikyZdroj: Pocket media
Nebudeme si nic nalhávat, město je plné genitálního umění, falických i vulválních tvarů. Ať už to tvůrci těchto děl zamýšleli, nebo ne (předpokládejme, že ne), kolemjdoucí si zkrátka při pohledu na hodinový stroj z černé žuly na náměstí Svobody představí, co budou chtít. A věci nijak nepomáhá, že z něj padají kuličky. Projděte se s námi po dvojsmyslném Brně!

Zamýšleli jste se někdy nad názvy brněnských ulic? Vlhká, Masná, Tvrdého, Klobásova… o Šoustalově ve Starém Lískovci se snad ani nemusíme bavit. Tvůrci městského názvosloví se nám napříč historií snaží něco naznačit. A umělci, tvořící brněnské sochy a další ozdoby veřejného prostoru, najeli na stejnou vlnu. Je to celé konspirace? Spíš je to prostě Brno.  

Vlhká, Masná, Tvrdého, Klobásova… Šoustalova?
quotequote

Ještě nemravnější mužíček

K soše „nemravného mužíčka“ na kostele sv. Jakuba se váže pověst o rivalitě mezi tímto svatostánkem a petrovskou katedrálou. A o staviteli, který, byv odvolán z prací na sv. Jakubovi, vytesal jako svůj poslední vzkaz mužíčka vystrkujícího zadek směrem k Petrovu. Jelikož je soška ve značné výšce, málokdo si všimne, že ve skutečnosti zahrnuje postavy dvě – nemravný mužíček totiž objímá druhou postavu, jejíž obličej i pozice rukou a nohou prozrazují, že dvojice je právě „v nejlepším“. O to, zda jde o žert kameníka, nebo je dílo protestanským políčkem do tváře katolíků, inspirovaným Goetheho hrou o rytíři, se dodnes vedou spory.

Nemravný mužíček na kostele sv. Jakuba
Nemravný mužíček na kostele sv. JakubaZdroj: Radek Linner

Sejdeme se u…

Brněnský hodinový stroj na náměstí Svobody patří k těm městským objektům, u nichž se oficiální výklad už od svého odhalení (2010) potkává s lidovou fantazií – a ta je v tomto případě jednoznačná. Šest metrů vysoký monolit z černé žuly, navržený autorskou dvojicí Oldřich Rujbr a Petr Kameník, m symbolizovat odvahu Brna při švédském obléhání roku 1645, ale pro mnoho kolemjdoucích připomíná spíš monumentální falus vztyčený přímo v srdci města.

Na Silvestra dostává tento kamenný obr pro jistotu nafukovací ochranný návlek.
quotequote

Dvojsmysly umocňuje i jeho vnitřní život: v přesně daných časech se útrobami stroje rozjíždějí skleněné kuličky, narážejí do jmen historických aktérů a v 11 hodin jedna z nich „vyvrcholí“ pádem do otvoru, odkud si ji může šťastlivec odnést domů. Symbol obrany a míru? Možná. Symbolika plodnosti a městského sebevědomí? Rozhodně. A když přijde Silvestr, dostává tento kamenný obr pro jistotu nafukovací ochranný návlek, nápadně připomínající prezervativ – aby byl brněnský orloj v bezpečí i během bujarých oslav. Brno prostě ví, jak spojit historii, humor a lehkou dávku městské erotiky.

Hodinový stroj na náměstí Svobody
Hodinový stroj na náměstí SvobodyZdroj: Monika Hlaváčová / Pocket media

Nejoblíbenější brněnský foto spot

Stejně tak výmluvný je například podhled na sochu Jošta na Moravském náměstí. Monumentální bronzové dílo od sochaře Jaroslava Róny vznikalo dva a půl roku a oficiálně představuje personifikaci odvahy – markrabě sedí pevně v sedle, hledí vpřed a působí jako sebevědomý vládce i jezdec. Jenže stačí se na sochu podívat z určitého úhlu a fantazie začne pracovat: extrémně vysoký kůň s neobvykle dlouhýma nohama se stal terčem nekonečných vtípků. V kombinaci s nedalekým „falickým“ orlojem na náměstí Svobody pak Jošt působí skoro jako jeho vzdálený příbuzný – vztyčený, dominantní a nepřehlédnutelný. Sám autor přitom uvedl, že žádný erotický podtext v plánu neměl. Jenže Brno má jasno: co připomíná falus, to falem klidně bude. A Jošt? Ten se s tím evidentně smířil a hrdě shlíží na město, které si z něj udělalo jednu z městských kuriozit.

Podhled na sochu Jošta
Podhled na sochu JoštaZdroj: Viola Hertelová / Pocket media

U tří vagín… a na dohled čtvrtá

V době vzniku hojně diskutovaným sochařským dílem jsou také v roce 2023 dokončené a odhalené kužely na Dominikánském náměstí. Útvary chrlící v létě mlhu a ochlazující tak své okolí podle autorů Tomáše Pavlackého a Michaela Gabriela symbolizují v nekonečné perspektivě ubíhající potrubí a stejně jako potrubí také vynáší vodní médium z podzemí na povrch. Samozřejmě, kolemjdoucí si rychle vymysleli vlastní označení nového vodního prvku. Nutno říci, že tato lidová tvořivost nemá za cíl shazovat úmysly umělců či kvalitu samotných děl, jak socha Jošta, tak kužely na Dominikánském náměstí (a snad i ten hodinový stroj na Svoboďáku) se staly neodmyslitelnou součástí centra města, ozvláštňují jej a plní své funkce (v případě hodinového stroje až na funkci sdělovat kolemjdoucím čas).  

Vodní prvek na Dominikánském náměstí
Vodní prvek na Dominikánském náměstíZdroj: Marie Schmerková

Zatím všechna zmíněná místa vyžadují k erotickému výkladu určitou dávku kreativity. Tvůrci vstupních dveří na Dominikánské 7 šli najisto. Zvenku ženské, zevnitř mužské pohlavní orgány, pro osoby přísných mravů možná problém, ostatní beze všeho vezmou za kliku a vstoupí do místního vinného baru.    

Klika na Dominikánské 7
Klika na Dominikánské 7Zdroj: Viola Hertelová / Pocket media

Kuriózní středa

Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.