Černá a bílá. Dvě naprosto odlišné vily stvořil stejný architekt
První moderní rakouský dům
Tímto přízviskem se pyšní Reissigova vila, stavba od Leopolda Bauera z let 1901–1902, kterou si u architekta objednal brněnský právník Karl Reissig. Odborná periodika ji v době vzniku skutečně prezentovala coby nejmodernější dům v monarchii. Přestože byla úředně vedena jako dům se třemi byty, ve skutečnosti šlo o velkorysou rodinnou vilu inspirovanou anglickým stylem bydlení. Bauer vsadil na mansardové střechy a výraznou geometrickou výzdobu, která předznamenala jeho další tvorbu.
Dům byl promyšlený do posledního detailu. Ústředním prostorem byla vysoká hala s ochozem, odkud se vstupovalo do jídelny s terasou, knihovny s čtenářským koutem i do soukromých pokojů v patře. Nechyběly dětské pokoje, herní galerie, domácí tělocvična ani obytné místnosti v podkroví. V suterénu se nacházelo technické zázemí, velká kuchyně a byt správce. Na svou dobu vila vynikala mimořádným komfortem – měla ústřední topení, elektrické osvětlení i moderní hygienické zázemí. Bauer navrhl také interiéry: dominovalo bílé dřevo, geometrické tvary a barevné sklo, doplněné na míru vytvořenými svítidly, klikami a vypínači.
Soška sovy na střeše symbolizovala péči o tělo i ducha.
Stejně pečlivě byla řešena i zahrada. Vedle pravidelně uspořádaných cest a trávníků zde byl tenisový kurt, který se v zimě měnil v kluziště, malý bazén, kuželník i zahradní pavilon. Celek doplňoval bílý zahradní nábytek a symbolická soška sovy na střeše – připomínka péče o tělo i ducha. Reissigova vila je vůbec první brněnskou realizací Leopolda Bauera. Její majitel Karel Reissig ml. však musel po druhé světové válce Brno opustit a v roce 1945 byl vysídlen do Rakouska. Vila následně přešla do majetku státu. Od 50. let v ní sídlí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který se snaží vilu udržovat v původním provedení.
Vila Valerie Fischerové
Reissigovu vilu jsme si tedy představili. Kontrast s vilou Valerie Fischerové ve stylu historismu zarazí, když si uvědomíme, že jde o dílo stejného architekta – Leopolda Bauera – pro stejného zadavatele – advokáta Karla Reissiga. Ten nechal vilu na Preslově ulici vystavět v roce 1925 pro vedoucí své advokátní kanceláře jako odměnu za její dlouholeté služby. Valerie Fischerová měla mít na dům doživotní užívací právo, které však po 10 letech Karel Reissig ukončil. Což zavdalo, stejně jako samotná stavba vily, podněty k mnoha spekulacím o vztahu váženého advokáta a jeho asistentky.
Zatímco u Reissigovy vily kladl Bauer důraz na modernost, zde se přiklání k historickým inspiracím.
Čtyřpodlažní vila stojí ve svažitém terénu na začátku Preslovy ulice a už z dálky zaujme výraznými válcovými nárožními arkýři. Každé patro má jiný typ oken, které prozrazují, k čemu prostor sloužil – přízemí se širokými oblouky otevíralo jídelnu do zahrady, první patro sloužilo k reprezentaci a zdobila ho otevřená arkáda s toskánskými sloupy, vyšší podlaží pak patřila soukromí a provoznímu zázemí domu. Srdcem vily byla patrová vstupní hala se schodištěm a krbem, doplněná reliéfy a sochou tanečnice od vídeňského sochaře Alfreda Hoffmanna. Velká ložnice a koupelna obložená onyxem, umístěná v jednom z arkýřů, působily téměř jako chrámový prostor a podtrhovaly luxus celého domu.
Od 50. let dům využívalo Moravské muzeum, které naštěstí interiéry výrazně nepoškodilo – až do konce 20. století se dochovala řada původních prvků včetně dveří, kazetových stropů, vestavěného nábytku či krbu. Zásadní zlom přišel po restituci v 90. letech: kvůli absenci památkové ochrany byla vila v roce 2001 radikálně přestavěna a většina původního vybavení nenávratně zanikla.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.