Dopisy, vlaky a funkcionalismus. Příběh brněnské nádražní pošty
Pošta U Kamenné panny
První jistá adresa brněnské pošty vede do domu U Kamenné panny v Orlí ulici č. p. 16. Původně gotický objekt, patrně spojený s Pernštejny, patří k nejstarším dochovaným světským stavbám ve městě. Po přestavbě na počátku 17. století se v archivech objevuje rok 1623 – a s ním i poštovní provoz.
Pošta tu fungovala více než dvě století, až do roku 1839.
Známe dokonce i jméno tehdejšího správce: Valentin Sarttor. Pošta tu fungovala více než dvě století, až do roku 1839. A co je možná nejzajímavější – její původní budova se ve dvoře dochovala dodnes.
Jeden úřad nestačí
S rozvojem průmyslu a růstem města začala jedna pošta brzy nestačit. Řešení přišlo v roce 1848, kdy byly na základě nařízení z Vídně otevřeny hned dvě pobočky – na Starém Brně a u nádraží. Právě nádražní pošta, tehdy Brünn Bahnhof, byla úzce spojená se vznikem železnice. Zpočátku šlo o skromnou provozovnu ve dvou místnostech, kde deset zaměstnanců překládalo zásilky mezi vlaky a městem. Prvním expedientem byl Franz Bresnitzer.
Na začátku 20. století už tu pracovalo 28 úředníků a 38 zřízenců.
Jenže Brno rostlo dál – a s ním i pošta. Na začátku 20. století už tu pracovalo 28 úředníků a 38 zřízenců. A bylo jasné, že staré prostory přestávají stačit.
Budova nová a novější
Na začátku 20. století se pošta přesunula do nové samostatné budovy vedle nádraží. Ani ta ale dlouho nevydržela tempu doby. V roce 1937 už zde pracovalo 235 úředníků a 529 zřízenců a úřad fungoval jako klíčový uzel pro celé Moravsko, včetně 17 vlakových pošt.
Řešení bylo radikální: starou budovu zbourat a postavit novou, moderní. Zajímavostí je, že první návrh vznikl už v roce 1936 pod rukama architekta Josefa Kranze. Nakonec však projekt získala významná kancelář vedená Bohuslavem Fuchsem.
Dílo Bohuslava Fuchse
Mezi lety 1937–1940 tak vyrostla čtyřpatrová funkcionalistická budova s ocelovou konstrukcí a dvěma suterény. Na její realizaci se podílel tým Fuchs – Bloudek – Bednařík. Původně měla tmavošedou cementovou omítku, která jí dodávala výraznou eleganci. Dnes ji ale známe spíš ve světlejší podobě – výsledek necitlivých úprav z 80. a 90. let, které setřely část původního charakteru. Přesto se v interiéru dodnes dochovaly detaily, které Fuchsův rukopis prozrazují: mosazné prvky přepážek, kliky, zábradlí nebo třeba držáky na petrolejové lampy.
Pošta, kterou prošlo 20. století
Nádražní pošta nebyla jen provozní budovou. Byla svědkem dějin. Vznikla v době Protektorátu Čechy a Morava. Její zaměstnanci, včetně poštovního tajemníka Jana Kasala, byli zapojeni do odbojové činnosti. Budova přežila sovětské i spojenecké nálety, ustála nápor lidí během měnové reformy v roce 1953 i dramatické události 21. srpna 1968, kdy ji obsadili sovětští vojáci a personál musel odejít.
Prošla i normalizací, kdy poštovní tajemství přestalo být samozřejmostí, a dožila se listopadu 1989. A pak přišel rok 2023. Česká pošta uzavřela pobočku a provoz se přesunul do OC Letmo. Budova zůstala prázdná.
Rekonstrukce?
Památkově chráněný objekt koupila v roce 2021 společnost Recollect ze skupiny Trinity Bank. Architekt Petr Hrůša připravuje rekonstrukci, která má vrátit budově její hodnotu – a zároveň jí dát nový smysl. V přízemí vzniknou obchody a služby, ve vyšších patrech kanceláře a úřady. Dům se navíc rozšíří o šesté patro a získá novou fasádu, která by se měla vrátit k původní prvorepublikové podobě. Zachovány mají být i cenné interiérové prvky – dveře, prosklené stěny, světlíky nebo podlahy. Bývalá nádražní pošta tak možná znovu ožije. Už ne jako místo pro dopisy a složenky, ale jako prostor, který bude opět vítat návštěvníky a poslouží konkrétnímu účelu.