Jak Baťa zaplatil mamuta. Příběh brněnského obra z doby ledové
Člověk a jeho rod
Píše se rok 1928 a Československo slaví deset let existence. Brno hostí obří Výstavu soudobé kultury, která má ukázat, že republika je moderní, sebevědomá a kulturně vyspělá. Antropolog Karel Absolon se rozhodne představit lidem dějiny člověka od pravěku po současnost – a hlavním lákadlem jeho pavilonu Člověk a jeho rod má být model mamuta v životní velikosti.
Absolon Baťovi navrhl, aby vyráběl edici těžkých pracovních bot s názvem Mamutovky.
Projekt byl na svou dobu nevídaný a také velmi drahý, takže měl Absolon problém sehnat na něj finance. Zachráncem se stal sám Tomáš Baťa, který výstavní skvost zaplatil z vlastní kapsy poté, co ho o to slavný antropolog požádal. Absolon přihodil k žádosti i nabídku, aby Baťa mamuta využil ke své reklamě a začal vyrábět speciální edici pracovních bot „Mamutovky“. Mamut tak vyrostl díky obuvnickému králi – a během několika měsíců se stal senzací celé výstavy. Na vlastní oči ho tehdy vidělo přes půl milionu lidí.
Jak se staví mamut
Původní model měřil téměř pět metrů na výšku (a devět na délku) a vznikal z dřevěné kostry potažené drátěným pletivem, jutou a sádrou. Srst tvořila směs nabarvených vláken, které měly připomínat huňatý kožich z doby ledové. Monumentální zvíře muselo být do pavilonu dopraveno po částech – jako obrovská stavebnice. Ačkoliv šlo o model, působil tak realisticky, že se stal doslova ikonou výstavy.
Válka, požár a znovuzrození
Osud chlupatého kolosu ale nebyl jednoduchý. Původní pavilon i s mamutem utrpěl za druhé světové války své a po osvobození byl prakticky zničen. Řádění sovětských vojáků, kteří do pavilonu na konci války vtrhli a se vším nalezeným vybavením nakládali bez nejmenšího respektu, mamut přežil jen tak tak. Po mnoho let zůstal v žalostném stavu, zatímco kolem něj se v nově využívaném pavilonu vyráběly rentgenové přístroje.
Teprve v šedesátých letech se mamut dočkal znovuzrození – dostal nové tělo a nový domov v moderním pavilonu Anthropos v Pisárkách, který se podařilo vybudovat díky úsilí Absolonova žáka a nového ředitele Moravského muzea Jana Jelínka. Ani tam to ale nově zrekonstruovaný mamut neměl lehké. Při natáčení filmu v roce 1969 filmařům u mamuta prasklo světlo, následně vzplála jeho umělá srst a část modelu shořela.
Brněnská ikona
Následovaly opravy, a nakonec i úpravy vzhledu podle novějších vědeckých poznatků. Mamutova nová srst z koudele je pro jistotu naimpregnovaná, aby se předešlo dalšímu požáru. Při vylepšování modelu v roce 2002 k němu navíc přibylo i malé mamuťátko, jehož výrobu opět sponzorovala firma Baťa. Mamutí mládě vzniklo podle originálního nálezu umrzlého mamutěte v sibiřském ledu. Každý rok navštíví modely desítky tisíc lidí a pro mnohé z nich je právě on první „setkání“ s pravěkem.
Mamut z Anthroposu je víc než jen exponát. Je to připomínka doby, kdy se v Brně snoubila věda, umění a podnikatelský duch. A taky důkaz, že i mamut může být dítětem moderní doby – stačí, když mu na cestu do života přispěje někdo jako Tomáš Baťa.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.