Kde se cachtala Helena Růžičková aneb lesk a zkáza Hošnovy vily
Dům přitom existoval již téměř sto let předtím, vznikl totiž v roce 1905 jako škola pro děti z Nového Lískovce, kde na počátku 20. století žilo převážně německé obyvatelstvo. Pro svou mimořádnou polohu na vrcholku Strážného kopce skýtající dechberoucí výhled na údolí Svratky, Pisárky a Staré Brno se po první světové válce začal využívat jako výletní hostinec. Za normalizace zde pak měli krátce internát stavební učni.
Bazénové skotačení a dynamitové fialky
Nejbombastičtější historii však původně elegantní secesní stavba zažila po roce 1989, kdy její mimořádné umístění padlo do oka "brněnskému Ivanu Jonákovi", jak býval Hošna s ohledem na svého ještě proslulejšího podnikatelského současníka nazýván. Tito novodobí magnáti, mnohdy s kontakty na podsvětí, kteří dokázali využít netušených možností porevolučního divokého kapitalismu, se vyznačovali okázalým životním stylem, k němuž patřila i mimořádně přepychová sídla. Tak se i půvabná vila na počátku 90. let proměnila v podivuhodnou směsici starého a (tehdy) moderního, vkusného i úpadkového. Něco jako památková ochrana šlo zcela stranou.
Ve vnitřních prostorách tak vznikl například bazén, v oné době znak mimořádného luxusu. Proslulost získalo zejména točité schodiště, propojující tři podlaží, se zábradlím potaženém pravou kůží. Sám Hošna je mimochodem v kolektivní paměti spojovaný hlavně s jiným materiálem - džínovinou, která po aplikaci chemických prostředků získala flekatý, jakoby plísňový vzhled. Tyto takzvané plísňáky, jež nabízela již od sklonku 80. let jeho prodejna Monako na Pekařské ulici, byly tehdy opravdovým hitem.
Tip: Brněnské devadesátky jsou stále kolem nás
Tyto takzvané plísňáky, jež nabízela již od sklonku 80. let jeho prodejna Monako na Pekařské ulici, byly tehdy opravdovým hitem.
Vilu brněnský magnát obýval s partnerkou a díky svým dalším podnikatelským aktivitám, jež vedle provozování hudebních klubů zahrnovaly také produkci jednoho z největších propadáků české kinematografie, snímku Trhala fialky dynamitem s Helenou Růžičkovou, se znal s mnoha celebritami z oblasti showbyznysu. Zdi jeho sídla se tak v 90. letech otřásaly nejen bujarými večírky, v nichž hrál bazén ústřední roli, ale dost možná i provrtáváním kopce pod ním, kde se právě tehdy hloubil Pisárecký tunel.
Zdi jeho sídla se tak v 90. letech otřásaly nejen bujarými večírky.
Konec plísňákového věku
Všeho však jen do času. V roce 1993 Hošna při svých rozevlátých byznysových kšeftech zpronevěřil 25 milionů mladoboleslavské Škodovce, jejíž auta přeprodával, a před osmiapůlletým trestem vězení uprchl na Slovensko. Chapadlům justice nakonec stejně neušel, do výkonu trestu nastoupil se zpožděním v roce 2006, po polovině se dočkal podmínečného propuštění.
V roce 1993 Hošna při svých rozevlátých byznysových kšeftech zpronevěřil 25 milionů mladoboleslavské Škodovce.
A co se mezitím dělo s vilou nad Pisáreckým údolím? Hošna o ni přišel v insolvenčním řízení a po vyjití z vězení Brno natrvalo opustil. Stavba mezitím pomalu chátrala, všechno její vnitřní vybavení se rozkradlo, až v roce 2017 dostala fatální úder - zasáhl ji požár. Poté její ruina sloužila pouze jako přístřeší lidem bez domova a osobám vyznávajícím alternativní životní styl. Rozhodující obrat přišel v roce 2021, kdy ji koupila investiční společnost, jež zde nyní pro sebe buduje několikapatrový objekt s kancelářemi.
Legenda i Hošna žijí dál
Z původní stavby nezůstalo až na konstrukční základy nic. Rozhodně nic takového, co by vizuálně připomínalo někdejší secesní, respektive secesně-barokní budovu (myšleno je samozřejmě "podnikatelské baroko"). Uzavřela se tím nadmíru originální historie jednoho z nejpozoruhodnějších brněnských míst. Legendární Rudolf Hošna ale žije dál a na Slovensku opět vesele podniká.
Legendární Rudolf Hošna ale žije dál a na Slovensku opět vesele podniká.
Pro zajímavost ještě dodejme, že jeho barvitými osudy se inspirovali brněnští divadelníci z projektu 3+KK, kteří o něm a atmosféře nespoutaných 90. let vytvořili představení Král kovodžínoviny aneb Vzestup a pád brněnského Gatsbyho.
