Od šavlozubých tygrů po mrakodrapy: 12 brněnských vyhlídek, které vám změní perspektivu
1. Stará radnice
Už samotný vstup do areálu Staré radnice vás vtáhne do brněnských legend – nad hlavou křivá fiála Pilgramova gotického portálu, v průchodu vás přivítá slavný brněnský drak a kolo. Následuje výstup po 173 schodech na téměř 63 metrů vysokou věž, která korunuje nejstarší světskou stavbu ve městě, dnes navíc oceněnou statusem národní kulturní památky. Odměna je ale víc než zasloužená. Stojíte na místě, kde se po staletí rozhodovalo o chodu města, které tu máte jako na dlani – v tichu a z nadhledu si můžete pohled na něj vychutnat.
Hned v úvodním článku našeho story se vydáme na dvě místa, která spojuje nejen úchvatný výhled na Brno z východní strany, ale také zajímavá historie, během níž obě lokality divoce měnila příroda i lidská ruka.
2. Stránská skála
Oblíbené místo pro rodinné výlety i procházky se psem, to je národní přírodní památka Stránská skála, konečná linky 10. Mnozí z výletníků, co nás míjí, neví, že pod jejich nohama se našel v kvádru otisk zubů šavlozubého tygra, přes 600 kostí pleistocénních ptáků, kosti mamuta i jedny z prvních důkazů o těžbě a výrobě štípaných nástrojů. Vápenec vytěžený z této oblasti byl použit na kašnu na Zelném trhu, základy Petrova i Zderadův sloup na Křenové ulici.
Kromě 29 přírodních jeskyní je Stránská skála prošpikovaná také uměle vyhloubenými štolami, které měly patřit k nikdy nedokončené nacistické továrně na letecké motory. Němci plánovali do podzemí přesunout výrobu leteckých motorů z líšeňské pobočky továrny Flugmotorenwerke Ostmark. Tu však zlikvidovaly spojenecké nálety, Němci ražbu štol nikdy nedokončili. Tunely tak zůstaly pod Stránskou skálou coby historická zajímavost a místo přitahující různé objevitele a dobrodruhy. Na jaře jsou hlavním tahákem rozkvetlé koniklece, po celý rok je však ze Stránské skály úžasný výhled na Brno.
3. Hády
Na svazích kopce Hády v severovýchodní části Brna byste kdysi našli pastviny, vinice i ovocné sady. Vápenec na stavbu domů se tu v malém měřítku těžil již ve středověku, ve 20. století se však tvář jednoho z přírodovědecky nejpestřejších území jižní Moravy kvůli těžbě drasticky proměnila. Roku 1906 získala firma Leo Czech pozemky pro cementárnu v Maloměřicích a krajina se začala měnit k nepoznání. Vznikly lomy s exotickými jmény Džungle, Růženin lom nebo Habeš, propojené úzkokolejkami a tunely. Nad nimi se později rozrostl obří etážový lom, který „ukousl“ podstatnou část kopce. Z botanického ráje, kde bylo popsáno 22 nových druhů živočichů, se stal průmyslový labyrint. Těžba skončila až v roce 1997. Díky aktivitám Pozemkového spolku Hády a postupné rekultivaci se v posledních desetiletích oblast znovu nadechuje. Hádecká planinka, Velká Klajdovka nebo Kavky patří mezi chráněná území a pro návštěvníky tu vznikly naučné stezky.
Na Hádech najdete ikonický televizní vysílač z 60. let, unikátní biotop v Růženině lomu i brněnskou planinu Nazca – kamenné obrazce na planině připomínají geoglyfy objevené v Peru, jen jde spíše o vzkazy zamilovaných (a někdy, nutno přiznat, i méně poetické výtvory). Když mluvíme o poezii, musíme připomenout také nedalekou vyhlídku Šumbera, kam se chodil kochat a inspirovat básník Stanislav Kostka Neumann. Hádům se věnujeme také o několik stran dále v rozhovoru dubnového vydání s Pavlem Gabzdylem – a vydáváme se hned několik set milionů let do minulosti!
4. U betonového památníku
Kopec Bílá hora (300 m n. m.) se zvedá přímo nad Juliánovem. Po staletí se tu těžily stavební suroviny, především vápenec, který se nejprve pálil na vápno a od 19. století sloužil i k výrobě cementu. Těžba postupně utichla a kolem roku 1920 skončila úplně. V 90. letech 19. století se tu také konaly velké dělnické manifestace vedené Josefem Hybešem, z nichž nejznámější proběhla 18. července 1893 – tisíce lidí tehdy i přes zákaz protestovaly za volební právo a lepší pracovní podmínky, policie zasahovala a desítky účastníků byly zraněny nebo zatčeny. Na vrcholu tuto kapitolu připomíná betonový památník z roku 1967, jehož dvě hmoty dodávají místu zvláštní, trochu syrovou atmosféru.
5. Po schodech k Jakubovi
Nová vyhlídka z věže kostela sv. Jakuba patří k těm zážitkům, které začínají už samotnou cestou vzhůru. Schody vás postupně vedou skrze několik vrstev historie – od goticko-renesanční konstrukce, kterou na konci 16. století vytvořil italský stavitel Antonio Gabri, až po barokní úpravy, jež věži vtiskly její typickou siluetu. Po cestě minete mohutné historické zvony, včetně kolosu jménem Jakub vážícího úctyhodných 7,5 tuny, zastavíte se i v prostorách krovu, kde ožívá multimediální expozice. Odměnou za výstup je pak vyhlídka ve výšce 43 metrů, odkud se Brno rozprostírá v celé své kráse: od Špilberku přes střechy historického centra až po náměstí Svobody hluboko pod vámi.
6. Z podhradí na hrad
Vyhlídky na Špilberku patří k těm nejvděčnějším v celém Brně – a vlastně je jedno, z které strany na hrad vystoupáte. Na jižní straně narazíte na několik pozoruhodných zastavení: například na sochu básníka Jana Skácela od Jiřího Sobotky, jejíž naddimenzovaná hlava z ocelových trubek vám dovolí doslova dívat se na město básníkovýma očima směrem ke Starému Brnu. Jen o kousek dál stojí romantický vyhlídkový altán z roku 1885 (na snímku), ideální místo na krátké zastavení. Severní strana pak nabízí neorenesanční gloriet s orientačním stolem od Aloise Prastorfera z roku 1884. A pokud chcete zážitek dovést až na vrchol, zamiřte na hradní věž s rozhlednou.
7. Kamenka a výstaviště
Nálezy profesora Alexandra Makowského z druhé poloviny 19. a počátku 20. století obsahují kosterní pozůstatky, eneolickou keramiku, odštěpek pazourku a další objekty napovídající, že oblast Červeného kopce byla obývána už před 40 000 lety. Od středověku se pak na kopci čile těžilo – charakteristická barva zdejších slepenců a pískovců dala kopci jméno, materiál se stal vedle světlého vápence ze Stránské skály jedním z ikonických prvků brněnské středověké architektury. Pokochat se tu můžete vyhlídkou na ikonickou Kamennou kolonii nebo od ní popojít po severním svahu kopce, po zelené turistické stezce, z níž se otevírají krásné výhledy na oblast kolem výstaviště.
8. Koukat na Prýgl
Odkud se nejlépe pokocháte okolím při výletu k Brněnské přehradě? Přírodní památka Skalky se nachází přímo u hráze a je napůl rozdělena řekou Svratkou. Teplomilnou vegetaci a lišejníky, které na ní naleznete, křižují cestičky, z nichž se otevírá výhled na řeku, na hráz samotnou i na vodní elektrárnu Kníničky. Nesmíme zapomenout ani na nedaleký tzv. Hitlerův pilíř. Je pozůstatkem neuskutečněného projektu Hitlerovy dálnice, jeho základní kámen byl položen roku 1938. Vysoká stavba léta lákala horolezce, následně byl na lezení na ni uvalen přísný zákaz. Nyní se tu pořádají i lezecká mistrovství.
9. Nad bazilikou a pivovarem
Červený kopec máme za sebou, teď vyrazíme na kopec Žlutý. Ještě donedávna trochu divoká a zarostlá plocha mezi ulicemi Tomešova a Trýbova se v roce 2024 proměnila v upravený městský park, který dnes propojuje Masarykovu čtvrť se Starým Brnem a nabízí jeden z nejpříjemnějších výhledů na město – svou polohou nad starobrněnským pivovarem skýtá oproti jiným místům celkem blízký pohled na věž a střechy baziliky Nanebevzetí Panny Marie u Mendlova náměstí. Zvláště na jaře, když rozkvete zdejší zeleň i přilehlé zahrádky, jde o fajn alternativu k procházce po rušném Úvoze.
10. Výhled jako na lyžích
Pokud jste při návštěvě Wilsonova lesa někdy přemýšleli, proč vykácený pruh v jeho středu připomíná lyžařskou sjezdovku, máme pro vás odpověď. Je to tím, že v 70. a 80. letech minulého století tu jedna opravdu byla. Jediným přeživším pozůstatkem je kovový most, který byl postaven, aby se lidé měli jak dostat na druhou stranu oploceného prostoru – po sjezdovce bylo totiž kvůli jejímu umělému povrchu tvořenému plastovými kartáči zakázáno chodit. S příchodem carvingových lyží však povrch přestal být vyhovující, a od 90. let je tak sjezdovka mimo provoz. Na vrcholku kopce dnes stojí dřevěná vyhlídka, ze které se otevírá pohled na Žabovřesky, Komín a Královo Pole.
11. Brněnský mrakodrap
Většinu našich doporučovaných výhledů tvoří kopce v Brně a jeho bezprostředním okolí. Samozřejmě ale nemůžeme vynechat vyhlídku na vrcholku nejvyšší budovy České republiky. AZ Tower v brněnských Štýřicích je 111 metrů vysoká stavba, vztyčena mezi lety 2011 a 2013 podle návrhu architektonického studia Burian-Křivinka. Teprve v loňském roce pak byla pod názvem Sky View 111 otevřena 360° vyhlídka na Brno v jejím 31. patře. Otevřeno je každý den od 9 do 20 hodin, takže na jaře, dokud se dny neprodlouží, si ze Sky View můžete užít i zapadající slunce.
12. Nad Za Lužánkami
A teď hurá do jedné zatím ještě nezkrocené divočiny. Planýrka, území ohraničené ze západu Nákupním centrem Královo Pole, z východu areálem Mendelovy univerzity, z jihu Městským plaveckým stadionem Lužánky a arboretem Mendelovy univerzity a ze severu Porgesovou ulicí a třídou Generála Píky. Území proměněné těžbou, u nějž bychom v minulosti našli dělnickou kolonii Na Rybníčku a dnes tu kromě bludiště více či méně prošlapaných cestiček mezi křovím naleznete více než 360 druhů živočichů a rostlin. Otevírá se odtud pohled na Královo Pole, centrum Brna i zpustlý stadion Za Lužánkami. Místo, na kterém si výhled vychutnávají hlohy, šípky a vy.
