Po čem to vlastně chodíme? 3 + 1 kuriozita brněnské dlažby

Chodníky bereme jako samozřejmost. Spěcháme po nich do práce, na kafe, na šalinu. Jenže brněnská dlažba není jen funkční povrch – je to kronika města pod nohama. Stačí zpomalit, sklopit zrak a začnou se objevovat příběhy. Čtyři z nich jsme vybrali do nového dílu Kuriózní středy.

Desítky nenápadných, ale mimořádně výmluvných detailů leží v Brně doslova pod nohama. Stačí se zadívat na staré litinové poklopy kanálů s nápisem Gemeinde Brünn – tedy Obec Brno. Tyto poklopy (jeden z nich vidíte v úvodním snímku) provázejí každodenní kroky Brňanů už od dob císaře Františka Josefa I. a dodnes je najdete třeba na České ulici nebo uprostřed aleje na třídě Kpt. Jaroše. Vznikly společně s první moderní kanalizací v letech 1890 až 1910, kdy město reagovalo na prudký nárůst spotřeby vody. Litinové poklopy, osazené za monarchie, se od té doby téměř nezměnily a slouží dodnes – mění se za nové většinou jen tehdy, když se stanou terčem krádeže.

Kuriózní středa

Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.

Z parkoviště náměstí

Dominikánské náměstí, Zelňák, Jakubák… v podstatě všechna náměstí v centru Brna mají jednu věc společnou. V ještě ne tak dávné době připomínala spíše veřejná parkoviště, po současné útulnosti a životu, který jimi zvláště v jarních a letních měsících proudí, byste tu pátrali marně. Po postupných rekonstrukcích se z nich stala náměstí v pravém slova smyslu, místa odpočinku, se skvělou gastronomií, lokality, ve kterých lidé rádi tráví čas. Pokud se projdete po Dominikánském náměstí, možná si všimnete zajímavého detailu – po jeho ploše jsou rozesety bíle natřené dlažební kostky. Jde právě o rozebraná parkovací stání, která na náměstí zůstala alespoň v této podobě.

Kameny, o něž se má zakopnout

S nápadem upozorňovat na oběti nacismu pomocí kamenů s mosaznou horní stěnou vsazených do chodníku před domy, v nichž oběti žily, přišel v roce 1997 německý výtvarník Gunter Demnig. Česká unie židovské mládeže se do projektu zapojila v roce 2008, německý název Stolperstein (tedy “kámen, o který se má zakopnout”) počeštila na Kameny zmizelých. V Brně v současné době můžete najít více než 250 těchto kamenů, jejich umisťováním se tu aktuálně zabývají (mimo další) Boris Barak Selinger a Michal Doležel. „Důležité je pro mě na akt pozvat lidi z ulice či konkrétního domu, protože právě pro ně může být odkaz k historii důležitý,“ vysvětlil při rozhovoru pro Objev Brno před časem právě Michal Doležel.

Pod sv. Urbanem

Stopa nedávné minulosti se skrývá přímo v chodníku před domem na Pellicově 9. Mezi běžné kameny dlažby je tu vsazena „dlaždice“, která je otiskem novin z března 1987. Do dlažby byla vložena v den, kdy byla dokončena rekonstrukce léta chátrajícího domu. Právě v polovině 80. let jej získal výtvarník Miroslav Vochta, který se spolu s dalšími jedenácti kolegy pustil do záchrany starého vinařského domku na dolním svahu Špilberku. Zchátralý objekt, připomínající dobu, kdy tu bývaly vinice, proměnili v živé tvůrčí hnízdo. Dům dodnes nese i další symbolickou stopu: ve zdi je vsazena plastika svatého Urbana, patrona vinařů, od Pavla Hřebíčka. Urban dříve kolemjdoucím z ruky nabízel hrozny.

KAM v Brně

Tyto i další kuriózní detaily z brněnského veřejného prostoru najdete v chystaném březnovém vydání časopisu KAM v Brně. Vychází 1. 3. a v průběhu března ho naleznete na více než 350 místech v Brně!