Před 380 lety se Brno ubránilo Švédům. Kde si připomenout slavnou historii?
V létě roku 1645 zažívalo Brno perné chvíle. Evropu už 27 let sužovala třicetiletá válka, krajem táhla vojska znepřátelených stran a zanechávala za sebou vypálenou a vydrancovanou zemi.
Po bitvě u jihočeského Jankova v březnu 1645 se vítězní Švédové v čele s obávaným generálem Torstensonem obrátili k Brnu a počátkem května město oblehli. Brňané nepřistoupili na vyjednávání o vydání města a odhodlali se ho bránit.
Oporu našli ve veliteli Brna Raduitovi de Souches. Tento nekatolík, francouzský hugenot a donedávna plukovník švédské armády si svým vojenským uměním a rozhodností při opevňování města získal důvěru dalších velitelů i měšťanů a také jezuitského pátera Martina Středy, který byl „duchovním pilířem“ obrany Brna.
Více než tři měsíce se všichni bránili dvacetinásobné švédské přesile.
Jak prožívali obléhání Švédy obyvatelé města, se dnes moc neví, ale žádná selanka to asi nebyla. Lidé bydleli ve městě, nebylo kam utéct. Došlo také k likvidaci všech předměstí, kde vznikaly palebné pozice Švédů. Až 15. srpna 1645, na svátek Nanebevzetí Panny Marie, přišel generální útok. Po jeho nezdaru Švédové konečně odtáhli a Brno zůstalo nedobyto. Na kterých akcích a místech si můžeme tuto slavnou historickou etapu letos připomenout?
Den Brna se dvěma bitvami
Nejvýraznější akcí, která každoročně připomíná brněnské vítězství nad švédskou armádou, je srpnový Den Brna. Letos se uskuteční o víkendu 15.–17. srpna. Program pro děti začne už v pátek v pravé brněnské poledne, tedy v 11.00, komentovanou prohlídkou areálu Petrova. Od 15.00 začíná řemeslný jarmark na hradě Špilberk. Až do 22.00 se tam vystřídá řada kejklířských a divadelních představení, šermířských vystoupení nebo dobových koncertů, chybět nebudou ani tradiční pochutiny k jídlu. V sobotu se můžete těšit na slavnostní průvod z Denisových sadů do kostela sv. Jakuba. Na Kraví hoře v sobotu odpoledne uvidíte pěší i jízdní sokolníky, jezdeckou pohádku, nebude chybět ani dobová módní přehlídka a koncerty kapel Quanti Minoris a KLÍČ. Vrcholem sobotního programu budou bitvy na svahu Kraví hory v 16.45 a ve 20.30. Neděle bude patřit duchovním tématům. Rozšířený program nabídne ale i Brněnské podzemí nebo hrad Špilberk.
Výstava na Špilberku
Zajímá vás, jak přesně probíhalo obléhání Brna švédskou armádou v roce 1645? Vše vám odkryje připravovaná výstava Muzea města Brna. Na výstavě 1645 – Brno v obležení se seznámíte nejen s historickým průběhem bitev, ale především s osobními příběhy lidí, kteří se na obraně města podíleli. Připomenete si známé hrdiny jako pátera Martina Středu nebo Raduita de Souches, ale také obyčejné obránce, studenty, vojáky i jejich rodiny.
Pravý vojenský tábor
Zažijte atmosféru roku 1645 na vlastní kůži! Muzeum města Brna vás, kromě výše zmíněné výstavy, zve také na nabitý doprovodný program. Před hradbami vyroste vojenský tábor a bude to žít! Na co se můžete těšit? Uvidíte secvičnou regimentu, ukázku boje, výcvik mušketýra a pikenýra, zúčastníte se prohlídek tábora, výstav i přednášky, připraven je i fotokoutek a další program pro děti i dospělé. 16. srpna od 10 do 18:30 a 17. srpna od 10 do 16 hodin.
Prohlídky kostela sv. Jakuba
Na předchozích řádcích byla řeč o dvou velkých osobnostech bojů o Brno. Jedna z nich, velitel brněnské obrany Raduit de Souches, je pohřben v kostele sv. Jakuba. V pátek 15. srpna můžete v tomto svatostánku zažít speciální divadelní prohlídky, během kterých se o vás budou starat samotní Raduit de Souches a páter Martin Středa! Provedou vás interiérem kostela a obnovenými historickými krovy. Součástí jsou historické scénky! Každý návštěvník expozice v krovech obdrží během Dnů Brna „vítězný“ nápoj – pro osvěžení po náročném výstupu do věže a jako poděkování za návštěvu nové expozice během premiérového víkendu.
Procházka městem
Nájemní dům Vladimíra Fischera na rohu Smetanovy a Cihlářské ulice zdobí sgrafito malíře Jano Koehlera, které ve stylizaci grafických listů z třicetileté války znázorňuje poslední švédský útok na Brno 15. srpna 1645.
Švédské obléhání města připomíná i nejkontroverznější brněnská socha – hodinový stroj ve tvaru nábojnice (ano, víme, že tvarových podobností je více) na náměstí Svobody. Časostroj z černé žuly, odhalený roku 2010, má symbolizovat konflikt, vítězství i odvahu města a jeho obránců v roce 1645 za třicetileté války. Kuličky, které z něj vypadávají vždy v 11 hodin, jsou pak symbolem obrany a míru.
A proč padají kuličky z „brněnského orloje“ zrovna v 11 hodin? Inu, to je další brněnská specialita související s rokem 1645 – zvony na věžích katedrály na Petrově zvoní poledne v 11 hodin, a připomínají tak pověst o lsti, kterou použil generál Raduit de Souches při obléhání Brna švédskými vojsky. Podle legendy prohlásil generál Torstenson, že pokud město nedobude, než začnou zvonit poledne, ukončí obléhání. A tak de Souches nechal zvonit poledne o hodinu dřív.
Poslední připomínka švédského obléhání města souvisí s již dříve jmenovanou brněnskou osobností. Do obrany města byl totiž zapojen také kněz Martin Středa – s nebývalou přesností předpovídal švédské útoky, při modlitbách za boží ochranu Brna prý levitoval nad zemí a již za svého života byl považován za svatého. 11. listopadu 2009 byl jezuitském kostele v Brně slavnostně instalován nový zvon Martina Středy, který při své návštěvě Brna v září 2009 požehnal papež Benedikt XVI. V roce 2020 pak byla u kostela Nanebevzetí Panny Marie odhalena socha Martina Středy od sochaře Jana Šebánka.
