Velkou synagogu vypálili nacisté. Po 87 letech její příběh ožívá

Synagoga jako centrum duchovního i společenského života

Nová kapitola židovských dějin Brna se začala psát po roce 1848, kdy Židé v habsburské monarchii získali plná občanská práva. V první polovině 50. let 19. století vznikl v Brně náboženský spolek, jehož hlavním cílem byla výstavba nové synagogy. Stavba byla zahájena v roce 1853 podle návrhu vídeňských architektů Augusta Schwendenweina von Lanauberg a Johanna Julia Romana von Ringe, realizaci zajistila brněnská firma Antona Onderky.

Reformní judaismus a moderní stavba

S Velkou synagogou jsou úzce spjata jména rabínů Abrahama a Barucha Jakoba Placzkových. Právě Baruch Jakob Placzek, který v Brně působil od roku 1860 a od roku 1884 také jako moravský zemský rabín, výrazně ovlivnil podobu místního náboženského i společenského života. Pod jeho vedením se Brno stalo jedním z nejvýznamnějších center reformního judaismu ve střední Evropě.

Synagoga byla opakovaně rozšiřována a modernizována a patřila mimo jiné k prvním elektricky osvětleným veřejným stavbám ve městě.

Baruch Jakob PlaczekArchiv města Brna

Abraham PlaczekArchiv města Brna

Interiér velké synagogyŽidovské muzeum Praha

Velká synagogaArchiv města Brna

Násilné zničení a vymazání z města

V noci ze 17. na 18. března 1939 byla synagoga jako symbol židovského Brna vypálena brněnskými Němci za účasti českých fašistů. Na dohlížení nad zničením budovy se podíleli příslušníci SS a trosky byli podle dobových svědectví nuceni odklízet sami brněnští Židé.

Vypálená synagogaZdroj: Židovské muzeum v Praze

Vypálená synagogaŽidovské muzeum v Praze

Po válce se sice objevily úvahy o důstojné připomínce místa, k jejich realizaci však nikdy nedošlo. „Židovská obec vyšla z války existenčně i lidsky zničená. Více než deset tisíc židovských obyvatel města Brna bylo zavražděno v koncentračních táborech. Po období holokaustu tak byla židovská komunita nucena prodat pozemek, na kterém byla zničená synagoga původně umístěna. Prodej pozemku nebyl svobodným rozhodnutím, ale nutností, která umožnila obnovu základního náboženského a komunitního života.“ říká Jáchym Kanarek, předseda Židovské obce Brno. „Dnes, v době znovu narůstajícího antisemitismu, považujeme za důležité se k tomuto místu vrátit a otevřeně pojmenovat jeho příběh.“

Podle rabína Židovské obce Brno Menaše Klimenta má připomínka Velké synagogy hluboký význam i dnes: „Synagoga byla nejen modlitebním prostorem, ale také místem setkávání, vzdělávání a sdílení. Připomínat ji znamená vracet paměť do městského prostoru a znovu se ptát, jaké hodnoty chceme jako společnost sdílet.“

Komentované prohlídky a výstava

Dnes se místo někdejší Velké synagogy znovu otevírá veřejnosti. V březnu 2026 bude zahájen archeologický výzkum, jehož cílem je odkrytí dochovaných pozůstatků synagogální budovy a získání nových poznatků o její podobě i zániku. Lokalita bude na jaře postupně zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím komentovaných prohlídek.

Symbolickým zahájením celého projektu se stane 18. březen 2026, kdy se na místě bývalé synagogy uskuteční slavnostní kulturní program pro veřejnost. Součástí bude vernisáž výstavy Hořící synagogy kurátora Michala Doležela, projekce historických materiálů, představení 3D modelu synagogy, hudební vystoupení i duchovní reflexe významu synagogy.

Model synagogyJihomoravský kraj

Hlavní organizátoři při představení projektu připomínky Velké synagogyJihomoravský kraj

ŠTETL FEST

Připomínka Velké synagogy se stane jedním z hlavních tematických rámců festivalu ŠTETL FEST 2026, jehož část programu se odehraje přímo na pozemku někdejší stavby. Do Brna přijedou potomci Barucha Placzka i dalších významných brněnských židovských rodin z různých částí světa.

Součástí projektu bude také instalace poeziomatu a vznik literárního almanachu ve spolupráci s nakladatelstvím Větrné mlýny. Do projektu se zapojí i současní čeští autoři, například Milan Uhde, Arnošt Goldflam nebo Kateřina Tučková, kteří se tématu Velké synagogy a života židovské komunity budou věnovat ve svých textech.

Na dramaturgickou linii projektu naváže také celostátní soutěž pro děti a mládež Stroj času: místa paměti, zaměřená na zaniklá a zapomenutá místa v České republice.

Dlouhodobý závazek k historii města

Projekt připomínky Velké synagogy je koncipován jako dlouhodobý závazek vůči historii Brna i jeho současným obyvatelům. Jeho cílem je vracet paměť na místa, odkud byla násilně vymazána, a znovu je otevírat veřejnému dialogu – ne jako uzavřenou kapitolu minulosti, ale jako živou součást města.