Všichni mluví o Kafkovi. Jak je spojený s Brnem?
V loňském roce uplynulo 100 let od Kafkovy smrti – toto výročí inspirovalo mnohé vzpomínkové akce a výstavy po celé republice, v Brně se Kafkův život a dílo promítl například do programu mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL FEST. Nový životopisný snímek Franz režisérky Agnieszky Holland právě teď brázdí kina a přitahuje tak k autorovi románů Proces, Amerika či Zámek (a povídek či novel včetně světoznámé Proměny) další mediální pozornost. Nejprve si krátce představíme Kafkův život, pak se podíváme na to, kde si jej v Brně připomenout.
Dětství a studia v Praze
Franz Kafka se narodil 3. července 1883 v Praze, na Starém Městě, do rodiny židovského obchodníka Hermanna Kafky a jeho ženy Julie. Dětství i mládí prožil téměř výhradně v Praze, v jejím historickém centru, kde rodina často měnila byty, ale vždy zůstávala v malém okruhu kolem Staroměstského náměstí. Navštěvoval německou obecnou školu v Masné ulici a poté Německé státní gymnázium v paláci Golz-Kinských. Roku 1901 nastoupil na německou část Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde vystudoval právo a v roce 1906 získal doktorát.
Úředník v Praze
Po studiích krátce působil v pražské pobočce pojišťovny Assicurazioni Generali, brzy však přešel do Dělnické úrazové pojišťovny pro Království české. V této instituci pracoval v letech 1908–1922. Bydlel stále v Praze, v různých domech v okolí Starého Města. Práce úředníka mu sice zajišťovala živobytí, ale zároveň ho svazovala a ubírala mu čas i sílu, které chtěl věnovat literatuře. Praha byla jeho domovem i osudem.
Nemoc a cesty za léčením
Od roku 1917 trpěl tuberkulózou, což zásadně změnilo jeho život. Kvůli léčbě trávil delší období mimo Prahu. Pobýval v sanatoriích a lázních v Rakousku, Německu, Švýcarsku i v Itálii, významný byl také jeho osmiměsíční pobyt v Tatrách, v Matliarích. Léčebné pobyty mu přinášely dočasnou úlevu, ale nemoc postupovala a Kafka se stále více stahoval z veřejného i pracovního života.
Berlínské období
V roce 1923 se přestěhoval do Berlína, aby se odpoutal od rodinného prostředí a mohl se naplno věnovat psaní. Žil zde s Dorou Diamantovou a několikrát měnil adresu – od Steglitzer Miquelstraße přes vilu v Grunewaldu až po byt v Zehlendorfu. Berlín mu poskytl krátké období určité svobody, avšak jeho zdraví se rychle zhoršovalo.
Poslední měsíce a smrt
Na jaře 1924 odjel do sanatoria v Kierlingu u Klosterneuburgu v Rakousku. Zde 3. června téhož roku zemřel. Pohřben byl v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově v pražských Olšanech.
Touha po jiném domově
Ačkoli byl Kafka bytostně spjatý s Prahou, často snil o úniku. Zajímal se o sionismus a uvažoval o životě v Zemi izraelské, kde si představoval nový začátek. Tyto plány se nikdy neuskutečnily, a tak zůstal jeho život sevřen mezi pražskými ulicemi, četnými sanatorii a krátkým berlínským obdobím.
Praha nepustí. Ani Tebe, ani mě. Tahle matička má drápy. Ze dvou stran bychom ji museli podpálit, na Vyšehradě a na Hradčanech, pak by se nám snad podařilo uniknout. - Z dopisu Oskaru Pollakovi, 1902
Kafkovské Brno?
Jméno spisovatele spjatého s Prahou nese i jedna z brněnských budov – secesní palác postavený v roce 1913 jako Dělnická úrazová pojišťovna, v jejímž pražském ředitelství Franz Kafka pracoval. S brněnskými kolegy byl v kontaktu a v posledních letech života vyjádřil ve svých denících a korespondenci přání se do Brna přestěhovat. Zda by se tak skutečně stalo, už se nikdy nedozvíme, spisovatel podlehl ve věku čtyřiceti let tuberkulóze. Brněnský dům pojišťovny byl komunisty přestavěn na nemocnici, dnes je pod názvem Franz Kafka Špitál provozován coby místo kulturních akcí, výstav či zážitkových pobytů. Aktuálně společnost AMERFO, která se o prostory stará, v budově zřizuje zázemí pro lidi s hendikepem a uprchlíky.
Kafka a divadlo… v Brně
Franz Kafka žije! Teda ne, je mrtev – a zve vás na rodinnou večeři. Že jsou tradiční rodinné sešlosti noční můrou? To jste ještě nezažili tuto. Autorská inscenace nezávislého Divadla 3+kk o kafkovských tématech, která neumírají. Rodina. Útlak. Drby. Patriarchát. Neschopnost sebelásky. Řízky. Nejbližší brněnská repríza díla Franz Kafka žije: Žranice se uskuteční 6. 10. v káznici na Cejlu. Jak spolu souvisí společenská hierarchie, instituce rodiny a tyranští otcové? A pane Kafko, můžou kluci plakat? Aspoň ti, co dělají umění… když si ani nevydělají na nájem.
Kafka a tanec… v Brně
Balet Kafka od choreografky Markéty Pimek Habalové přinese divákům jedinečné setkání s literárním světem i osobním příběhem Franze Kafky. Taneční dílo, jehož premiéra nás čeká 24. 10. v Janáčkově divadle, propojuje Kafkovy texty jako „Proměna" či „Proces" s reálnými událostmi jeho života. Choreografie zachytí intimní portrét spisovatele plný vnitřních rozporů i vizuální interpretaci jeho surreálného světa.
Kafka a hudba. V Brně!
A do třetice všeho kulturně dobrého. 5. 11. si můžete do brněnského klubu Kabinet MÚZ zajít na koncert unikátního uskupení Kafka Band. Hudebně-literární kapela, která ve své tvorbě pracuje s dílem spisovatele Franze Kafky, jej převádí do alternativně-rockové podoby. Ke spolupráci se zde sešli spisovatel Jaroslav Rudiš a výtvarník a hudebník Jaromír 99, autoři kultovního komiksu Alois Nebel. V kapele hrají s kytaristou a producentem Dušanem Neuwerthem a dalšími muzikanty.
Kuriózní středa
Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.