Kam na výlet v Brně? 7 tipů na jarní procházky v přírodě bez davů
1. Holásecká jezera: Zbytek říčního systému Svitavy
Na západě Tuřan, převážně v katastru Holásek, najdete soustavu sedmi jezer na toku Černovického potoka. Nejsou to umělé nádrže, ale zčásti upravené mokřady a tůně, které představují zbytek bývalého říčního systému Svitavy.
Tato přírodní památka je klíčovým místem pro ptáky a obojživelníky, jako je třeba skokan zelený. Procházka kolem jezer je ideální pro ty, co nechtějí zdolávat převýšení. Trasa vede po rovině podél břehových porostů a nabízí klid v těsném sousedství městské zástavby.
2. Helenčino údolí: Meandry bez turistických značek
Mezi Podkomorskou myslivnou a Vápenicí se táhne údolí meandrujícího potoka Veverky. Jde o zalesněnou oblast, kudy vede široká lesní cesta vhodná pro pěší i cyklisty. Protože tudy nevede žádná turistická značka, údolí zůstává mimo hlavní zájem výletníků.
Potok zde vytváří četné zákruty a zařezává se do skal. Je téměř nemožné zde zabloudit. Od Podkomorské myslivny stačí sledovat červenou značku k Helenčině studánce a pak pokračovat širokou cestou v údolí, které vás dovede až k Novým dvorům u hradu Veveří. Pokud hledáte klid v pěkné přírodě bez davů, Helenčino údolí je ideální volba.
3. Obřanské Hradisko: 42 hektarů pravěku
Hradisko u Obřan je nejproslulejší archeologickou lokalitou na Brněnsku. Bylo vybudováno na syenitové ostrožně 100 metrů nad Svitavou, která ho obtéká ze tří stran. Na místě se nacházelo bohaté osídlení z pozdní doby bronzové, ale i z doby železné, římské a stěhování národů. Celková doba osídlení se odhaduje na více než 1 300 let.
Dnes jsou zde stále patrné mohutné hradby dochované v podobě valů, které z vnější strany dosahují výšky až pět metrů. Jarní procházka po Hradisku nabízí kombinaci historie a výhledů na meandrující Svitavu v údolí pod vámi.
4. Medlánecké kopce: Step s výhledem na kluzáky
Přírodní památka na Palackého hřbetu se rozprostírá na dvou vrcholech, Střeleckém a Medláneckém. Jde o jedny z nejrozsáhlejších stepních lad a suchých trávníků na kyselém podloží, které se v Brně zachovaly. Důvodem ochrany je lokalita bohatá na teplomilnou květenu, zejména koniklec velkokvětý. Pozoruhodný je i výskyt ostřice úzkolisté (nejsevernější lokalita v Česku), černýše rolního či hvozdíku Pontederova. Na přilehlém letišti Medlánky se navíc vyskytuje kolonie syslů. Místo je oblíbené pro sledování letadel.
5. Růženin lom: Vápencová dominanta Hádů
Kulturní step na jižních svazích Hádů byla botanicky i zoologicky uznávaná už v 19. století. Zásadní zásah do lokality znamenalo otevření cementárny v Maloměřicích na začátku 20. století. Těžba se zde začala tlumit v roce 1980 a definitivně skončila v roce 1998. Následných deset let rekultivací udělalo z lomu místo s obrovskou druhovou pestrostí, což je v bezprostřední blízkosti města unikát. Dnes se zde nachází několik chráněných území.
V jezírkách na dně lomu se už koncem března probouzí život, pokud budete tiše, uvidíte čolky nebo první vážky, které se vyhřívají na kamenech. Tato lokalita je fascinujícím příkladem toho, jak si příroda bere zpět území, které jí člověk kdysi vzal drsnou těžbou. Pro rodiny i milovníky zvířat je tu navíc jeden z nejlepších brněnských bonusů. Třeba nedaleké Lamacentrum. Je to místo, kde se historie těžby potkává s ekologickou obnovou a klidem, který byste kousek od sídliště nečekali.
6. Kamenka: Dělnická historie a dobré pivo
Kamenná čtvrť, Kamenná kolonie nebo prostě Kamenka. Tato osada v opuštěném pískovcovém lomu na severním svahu Červeného kopce vznikla ve 20. letech 20. století jako nouzové bydlení pro dělníky. Dnes je to zhruba 130 historických malých domků se sedlovými střechami, které tvoří uzavřenou a svéráznou osadu. Pro nejlepší výhled vystoupejte nad kolonii na skalní ostroh. Čeká vás tam architektonický šok, drobné historické stavby Kamenky přímo střídají moderní sídla s vysokými ploty na vrcholu Červeného kopce. Ty vás nakonec navedou zpět k lesíku s nejlepšími výhledy na moravskou metropoli.
Kamenka spojuje historii dělnického bydlení s aktuálním rozmachem alternativní kultury. Pokud se tam vydáte, zastavte se v Duckbaru. Je sice malý jako sousední domky, ale během akcí dokazuje, že pojme téměř neomezené množství lidí.
TIP: Pokud chcete o Kamence vědět ještě víc
7. Stránská skála: Od paleolitu k protiatomovému krytu
Tento skalní útvar mezi Slatinou a Líšní je národní přírodní památka a jeden z nejvýznamnějších skalních útvarů ve městě. Archeologické průzkumy zde prokázaly osídlení už v paleolitu a lokalita patří k nejstarším doloženým sídlištím člověka typu Homo erectus v Evropě. V jeskyních byly nalezeny stovky zkamenělých kostí pleistocénních zvířat, včetně zubů šavlozubé kočky.
Stránská skála má i průmyslovou historii. Zdejší vápenec byl použit například pro kašnu Parnas na Zelném trhu. Za druhé světové války tu vznikaly štoly pro potřeby blízké továrny na letecké motory, jejichž ražbu přerušil nálet v srpnu 1944. Po válce zde byl budován protiatomový kryt, jenž je dnes jako velitelské stanoviště civilní obrany připraven za zakovanými železnými dveřmi.
