Kladiva, horníci a zvěrokruh. Čím překvapí brněnské domy Báňské a hutní?

Filip Živný10. března 2026
Bytový dům na Úvoze
Bytový dům na ÚvozeZdroj: Viola Hertelová / Pocket media
Když se po rozpadu Rakouska-Uherska rozhodla Báňská a hutní společnost přesunout své sídlo z Vídně do Brna, nešlo jen o administrativní krok. Ambiciózní firma si ve městě nechala postavit hned čtyři reprezentativní domy, které měly dát jasně najevo její význam i sebevědomí.

Vily pro vedení, bydlení pro zaměstnance i monumentální palác generálního ředitelství spojil nejen jeden architekt, ale i bohatá symbolická výzdoba: zkřížená kladiva, hlavy horníků, hutníci, mytické bytosti nebo dokonce znamení zvěrokruhu. Vydejme se po jejich stopách.

Úvoz: Bytový dům se zvěrokruhem

Pro úředníky nově vzniklého brněnského generálního ředitelství vznikl v roce 1923 bytový dům v ulici Úvoz. Jeho autorem byl vídeňský architekt Karl Lehrmann, který zde spojil pozdní historismus s nastupující vídeňskou modernou. Uliční fasáda zaujme velkorysými okny s tmavě zelenými keramickými šambránami i prohnutým štítem s reliéfem chlapce na vzpínajícím se koni. Nepřehlédnutelným detailem je však keramické ostění hlavního vstupu, zdobené plastickými výjevy znamení zvěrokruhu – motiv, který v běžné činžovní architektuře působí téměř mysticky.

Interiér domu byl navržen s důrazem na reprezentativnost i praktičnost: půlkruhové schodiště, keramické obklady a byty orientované do ulice i klidného vnitrobloku. Dům prošel citlivou rekonstrukcí v letech 2008–2009, při níž mu byla vrácena původní barevnost, a dodnes slouží k bydlení.

Tip: Dětská práce, hnůj a 14 hodin u stroje: Poznejte odvrácenou stranu Moravského Manchesteru

Kobližná × Sukova: Palác hutní moci, dnes Kabinet MÚZ

Na nároží ulic Kobližná a Sukova stojí jedna z nejmonumentálnějších meziválečných staveb v historickém jádru města. Budova generálního ředitelství Báňské a hutní společnosti vznikla v letech 1921–1923 opět podle návrhu Karla Lehrmanna a od počátku byla koncipována jako multifunkční palác – s kancelářemi, byty, kavárnou, obchody i garážemi. Fasáda je doslova učebnicí symboliky: hlavy horníků v helmách, zkřížená kladiva, antikizující figury i fantaskní bytosti na arkýřích. Reprezentativní vstupní portál s kovovými dveřmi zdobenými hutnickými motivy vede do velkolepého vestibulu s iónskými pilastry a mohutným schodištěm, jehož výzdoba oslavuje práci hutníků a horníků.

Společnost zde sídlila jen krátce – už v roce 1927 se přesunula do Prahy. Dům poté odkoupila Spořitelna města Brna a pozdější úpravy vtiskly interiérům další vrstvu historie. Dnes je budova známá především díky kulturnímu provozu: sídlí zde Kabinet MÚZ, dříve také HaDivadlo. Málokdo si ale při cestě na koncert uvědomí, že vstupuje do bývalého chrámu hutního kapitálu.

Tip: Po čem to vlastně chodíme? 3 + 1 kuriozita brněnské dlažby

Lerchova × Roubalova: Ředitelská vila s barokní dynamikou

Na rohu Lerchova a Roubalova vznikla v roce 1923 dvojvila pro ředitele společnosti. Ačkoliv autorem návrhu byl opět Karl Lehrmann, do finální podoby domu výrazně zasáhli i samotní ředitelé.

Výsledkem je stavba, která působí téměř barokně dynamickým dojmem: oblý nárožní tvar, konkávní křivky, mohutná korunní římsa se zubořezem a bohatá plastická výzdoba. Dispozici dominuje oválný salon, oficiálně vedený jako reprezentační místnost společnosti – mimo jiné i kvůli snížení daně z přepychu. Interiéry navrhl architekt Bohumír Čermák a dodnes se zde dochovaly cenné detaily, například dřevěné obložení haly či schodiště s balustrádou. Osudy domu ve 20. století kopírují dějiny města: od soukromého bydlení přes internát až po městské byty.

Tip: 100 let původní Zemanovy kavárny. Její replika stojí na Kolišti dodnes

Mahenova: vila pro zaměstnance

Jen kousek od ředitelské vily stojí dvojvila v Mahenově ulici, určená tentokrát pro zaměstnance společnosti. I zde je patrný rukopis Karla Lehrmanna, tentokrát však v mnohem střídmější poloze.

Pravoúhlý půdorys, minimum dekoru a puristická fasáda řadí dům k vídeňské moderně s neoklasicistním nádechem. Monumentální dojem vytváří především výrazná korunní římsa se zubořezem, jinak stavba spoléhá na proporce a klidnou symetrii. Jediným výraznějším ozdobným prvkem jsou reliéfy ležících ženských postav nad vstupy. Po odchodu společnosti z Brna přešla vila do soukromých rukou, později byla zestátněna a využívána různými institucemi.

Kuriózní středa

Náš seriál Kuriózní středa představuje brněnské podivnosti a ukazuje město v nečekaných souvislostech.